Recenze na knihu
Jabloňové lásky Zuzana Široká

Na úvod říkám, že tohle byl jeden z nejkrásnějších, nejsilnějších a nejdojemnějších románů, jaké jsem v životě četla. A že jsem jich přečetla opravdu mnoho. Autorka nám vypráví o několika generacích žen, které obývaly starý vesnický dům obklopený jabloňovým sadem. Každá z nich si nějakým způsobem vedla deník. Všechny měly ve svém životě o co bojovat a rozhodně ani jedna neměla na růžích ustláno. Každý příběh a každá jedna žena se mě nesmírně dotkly. Tolik emocí ve mně už dlouho žádná kniha nevyvolala. Upřímně doporučuji připravit si ke čtení balíček kapesníků — věřte mi, budou potřeba. Mám moc ráda vícegenerační příběhy a odkrývání minulosti prostřednictvím starých deníků, a tady to bylo zpracované naprosto skvěle. Líbilo se mi také, že každá z hrdinek měla svou odrůdu jablíčka, svou vlastní jabloň. Charakteristiky na začátku kapitol byly krásně napsané a neuvěřitelně trefné. Pro mě je tahle kniha obrovským překvapením a čtení jsem si skutečně užila. Vzala jsem ji do ruky s tím, že si přečtu jen pár stran, abych věděla, co mě čeká, a nechám si ji na víkend. Nakonec jsem ji ale zhltla na jeden zátah. Okamžitě mě pohltila a nepustila až do poslední kapitoly. A teď jdu rozehřát troubu a upéct si Angeličin kouzelný jablečný koláč, protože po dočtení téhle knihy na něj musí mít chuť úplně každý. Za knihu k recenzi děkuji nakladatelství Grada.