Recenze na knihu
Spočítej mé lži Sophie Stava

U této knížky se u mě dostavil stejný WOW efekt jako u Pomocnice. Rozhodně stojí za vaši pozornost a já jsem nadšená, že jsem se do ní pustila. Hlavní hrdinka Sloana potkává v parku charismatického tatínka, kterému zalže, že je zdravotní sestra. Pomůže jeho dceři Harper, kterou píchla včela. Konverzace plyne sama a Sloana se s ním domluví, že mu v budoucnu půjčí knihu. O pár dní později v parku poznává jeho manželku Violetu. Rozumí si a Violeta ji po čase nabídne brigádu na hlídání Harper. Sloana se dostává do bohaté rodiny, kde nic není nemožné, a otevírají se jí nové možnosti. Sloana je lhářka. Už jako malá zjistila, že je život jednodušší, když se člověk naučí ve správnou chvíli zalhat. Ne že by se jí to vždy vyplatilo, ale plusy převažují nad minusy. Co mě v příběhu nadchlo? – Propracovaná psychologie postav. – Napětí, které neumím popsat, ale musí se zažít. – Zamotaný děj, který vás nutí otáčet stránky dál. – Čtyři části knihy z různých pohledů postav. Po celou dobu čtení jsem se dohadovala sama se sebou, jak to celé autorka rozmotá. K mému smutnému zjištění jsem to neuhodla. Nejvíc mě zajímalo, o co Sloaně jde, a zda se jí to povede získat. Navíc Violeta byla tak záhadná, že jsem byla v neustálém napětí, co z toho bude. Oblíbené věty z knihy: Někdy vlastním lžím uvěřím. ⚓️ Bylo by z toho pokračování Titaniku!