Recenze na knihu
To nevysvětlíš Winter Renshawová

"Říkám ti, vybrala sis špatně. A tohle je tvoje druhá příležitost. Sám vesmír ti dává novou šanci."✨ . Další skvělý kousek od Winter Renshaw! Tentokrát nás vtáhne do příběhu bohatého právníka a spisovatelky, kde osud ukazuje, že má smysl pro humor – stačí jeden nečekaný moment a karty jsou rozdané úplně jinak. . Nejde tady jen o lásku, ale i o přátelství, které ukazuje, jak tenká hranice může být mezi důvěrou a závistí, mezi náklonností a nenávistí. Je to romantická jednohubka. která není úplně do detailu propracovaná, ale přesně splnila svůj účel a já se s úsměvem na tváři do příběhu zamilovala.. . Jovie, úspěšná spisovatelka, která má smůlu na chlapy. S hlavním hrdinou se zná již z minulosti, ale jejich vazby byly přetrhány a teď dostávají novou šanci. Je to trochu bizardní začátek, kdy se hlavní hrdinka omylem označí na zásnubní fotce jejího ex, ale na druhou stranu, nějak se spojit museli.. . Stone, vypadá jako velmi bezcitný právník s pořádnou dravostí, ale za vším je vždy něco víc..‍ Pro mě je to obdivuhodná postava. "Doufám, že se ti daří dobře a že ti Čaroděj ze země Oz konečně dal to srdce, co ti chybělo." . Z počátku nás autorka nechá se chvilku topit v příběhu, pak nám ale začne házet záblesky z minulosti, což celý příběh dokreslí. Stonea mi bylo moc líto, na druhou stranu se ale choval jako pravej kamarád. . Konec je takový lehce hořkosladký, ale nedokážu si ho představit jinak.  . Tuto knihu vám rozhodně moc doporučuji. . "... nostalgie je krásná lhářka, víš?"

S autorkou to mám jako na horské dráze. Některé její příběhy mnou jen projedou…..a pak jsou ty, které mě bez varování shodí dolů a už nepustí. A tenhle příběh patří přesně do té druhé kategorie. Úvod je naprostá pecka. Jovie se probouzí z polokomatu vyvolaného léky a zjišťuje, že se v návalu otupělosti omylem označila u svého bývalého přítele ze střední školy na jeho zásnubní fotce. A jak už to tak bývá, internet nezapomíná. Ozvou se „dobře mínění“ přátelé , ale i jeho nejlepší kamarád se kterým si Jovie tak trochu nesedla. A právě tady začíná jízlivá, chytrá a překvapivě návyková výměna zpráv, kterou ani jeden z nich vlastně nechce ukončit. Stone a Jovie se sbližují pomalu, přirozeně, bez tlačení na pilu. Nejdřív jako přátelé, pak s opatrnými kroky směrem k něčemu víc. Příběh je vyprávěn střídáním minulosti a současnosti, z pohledu obou a právě tahle struktura dává celé knize hloubku. Minulé chyby, promarněné šance a otázky „co kdyby“ vás budou bolet víc, než čekáte. Napětí mezi nimi je tiché, podprahové, ale o to silnější, plné pohledů, nedořečených vět a chemie, která tu byla dávno předtím, než si ji vůbec dovolili přiznat. Stone je uzavřený, loajální až na hranici sebezapření. Jovie je pravý opak, otevřená, citlivá, věřící v lásku i přes všechno, co ji zlomilo. Na papíře by neměli fungovat, ale dohromady dávají až nebezpečně smysl. Jejich škádlení, historie a emoce mě úplně dostaly. Tohle je romantický příběh s lehce zakázaným nádechem, notnou dávkou úzkosti a jemné bolesti. Čte se rychle, ale zůstává v hlavě dlouho po dočtení. Pro mě jeden z těch vážně lepších příběhů od autorky, přesně ten typ knihy, který vás donutí zastavit se a přemýšlet nad tím, kolik věcí v životě nejde vysvětlit…..jen prožít.

Čtivá, rychle ubíhala, krátké kapitoly. Rychlá romantika, kdy už se znají. Postavy jsou celkem dobře vykreslené. Líbí se mi zpracování minulosti a přítomnosti, kdy se s každou další kapitolou dozvídá čtenář víc. Není tam žádné motání v kruzích.