Recenze na knihu
Nestoudný právník G. Whitney

Bavila jsem se. Lehká oddechovka na pár hodin čtení. Škoda, že nejsou dokončeny nebo vysvětleny některé zmíněné události, ale třeba se dočkáme v dalších dílech.

Na tuhle knihu jsem se opravdu těšila. Dva právníci, jiskření v soudní síni i mimo ni, mocenské hry a pomalé sbližování. Jenže výsledek? Všechno bylo strašně uspěchané. Čekala jsem slovní přestřelky a postupné napětí, místo toho to působilo, jako kdyby někdo sešlápl plyn na maximum. Kolikrát se v ději stalo něco zásadního a já jen nevěřícně koukala: „Počkej, kdy a jak k tomu došlo?“ Damien je jako právník brilantní, ale jako člověk pro mě totálně selhal. Autorka nám nabídla jen střípky jeho minulosti, a to nestačilo na to, abych si k němu vybudovala cestu nebo porozuměla jeho chování. Zůstal mi vzdálený, chladný a nedůvěryhodný. Elizabeth byla na tom podobně. Její zapálení pro právničinu mi přišlo spíš hrané než opravdové, chyběla mi u ní ta vnitřní vášeň, která by mě přesvědčila, že tohle je skutečně její životní poslání. Její chování občas působilo účelově, jako kdyby se snažila hrát roli, která jí úplně nesedí. Na druhou stranu její tajemství? To mě upřímně šokovalo. Tenhle zvrat považuju za jednu z nejlepších částí celé knihy, protože to byl moment, kdy mě autorka opravdu dokázala překvapit. Jinak mi ale jejich vztah připadal moc na sílu. Chemii mezi nimi jsem necítila a ani erotické scény ve mně nevyvolaly žádné emoce, byly tam, ale nic víc. Příběhy autorky mám vesměs ráda, její styl obvykle funguje. Ale Nestoudný právník? Tady se to za mě nepovedlo. Zajímavé momenty se střídaly s pasážemi, které působily uspěchaně nebo nedotaženě. Ve výsledku je to příběh, který sliboval mnohem víc, než dokázal dát.