Recenze na knihu
Děti války Jitka Svojanová

Dny, kdy mezi sebou mágové válčili jsou za námi. Teď jsme se konečně dočkali míru. Ale šrámy, které válka způsobila, se nedají zahojit tak snadno. O tom by naši hrdinové mohli vyprávět. Ve válce totiž přišli nejen o své přátelé, ale i celé rodiny. A právě jejich traumata nakonec způsobí nejednu katastrofu. Yael v záchvatu paniky přivolá na obyčejného člověka prokletí. Prokletí, které znamená jistou smrt. Ona se ale rozhodne Patrika za každou cenu ochránit. Její činy však mají vliv na rovnováhu magie. A tahle nerovnováha přitáhne pozornost ortodoxních mágů. Ano, právě těch, před kterými se měla celou dobu na pozoru. Na začátku knihy je upozornění, které je za mne rozhodně potřeba. Zároveň, zde má autorka uvedena i čísla, na která se může člověk obrátit, kdyby se cítil v jakékoli psychické nepohodě. Od začátku jsem příběhu propadla. Autorka píše, i přestože příběh řeší závazná témata, lehce a srozumitelně. Její styl psaní mi neskutečně sedl. Vsechny postavy mají své trable, bolesti a démony, které si sebou nesou. Ať už se jedná o panické ataky, pocity méněcennosti, slepotu a další. No, zkrátka válka, kterou v dětství prožili, se na nich pěkně podepsala. Každá postava dostala od autorky symbol, který ji charakterizoval. V knize se pak místo názvů kapitol objevovaly tyto symboly. Tenhle nápad jsem si zamilovala. Je to hravé a zároveň neskutečně nápadité. Navíc úhly pohledů se tu střídají vážně hodně rychle, často se střídá i časová linka minulosti a přítomnosti, a tyhle malůvky vám pomůžou lépe se zorientovat. Oblíbila jsem si všechny postavy. Nejvíce asi Charona. Obdivuji, že se autorka nezalekla a konec napsala tak, jak napsala. Nebudu lhát, konec mne dostal. Nebyl úplné předvídatelný, je ale naprosto uvěřitelný. Zároveň ve mně vyvolal neskutečné emoce. Ano, opět jsem brečela jako želva. I přesto, že jsem knihu slupla na posezení, pár ALE mám. Na začátku autorka otevřela vážně hluboká témata, která mohla v knize ještě více rozvinout. I soužití mágů s lidmi mohlo být více promyšlené a popsané. Na prvotinu ale skvělý počin. Už se těším na další její díla. Hodnotím ⭐⭐⭐⭐/5

Skvělá! Vřele doporučuji! Na začátku mi chvíli trvalo než jsem se zorientovala, ale po pár prvních stranách jsem se ponořila do příběhu a nemohla se odtrhnout! Moc se mi líbí jak je kniha zpracovaná, napsaná a nemůžu se dočkat až autorka napíše nějakou další

Tohle je tak zajímavá knížka! Nejsou tu kapitoly, jednotlivé POV jsou rozdělené symboly postav, ale já bohužel nebyla schopná si to zapamatovat. Kniha navíc bodají naprosto nádherné ilustrace! Autorka píše zajímavě a čtivě, a docela (spíš vůbec) své postavy nešetří! Nemůžu úplně říct, že bych si k Yael vytvořila nějaký hlubší vztah, ale její vývoj a konec mě velmi překvapil a autorce tleskám za odvahu! Charon má uplně epické jméno a také je mu předurčen úplně epický příběh! Je zajímavé sledovat příběh hlavních postav i jejich backstory zároveň, protože i když už je po válce, traumata a šrámy přetrvávají a ovlivňují jejich chování a uvažování.

YA fantasy z českého rybníčku, které si prostě musíte přečíst! A to i v případě, že tento žánr nevyhledáváte. Je to originální magický příběh - a co víc? Skvěle napsaný. Když překonáte trochu pomalejší rozjezd, vtáhne vás to a nepustí. Ucítíte emoce postav ve vlastním nitru, to vám garantuju! A dojde určitě i na slzy... Moc se mi líbí magie, celý propracovaný svět, prostředí,... Tohle je vážně dokonalé. Všechno se vším souvisí, všude navazuje, všechno má svůj důvod. Svět má svou hierarchii, své nadpřirozené postavy, specifické magické schopnosti... Strašně ráda se do tohoto prostředí vrátím v dalším pokračování. Děti války jsou i pestrou přehlídkou lidských charakterů. Jsme svědky zbrklé lehkomyslnosti Yael, která se zároveň potýká s panickými atakami, narcismu a bezcitnosti, spojené s manipulátorstavím v podání Particka, ochranářství a opatrnosti nejstarší April a bezmezné oddanosti a dobrosrdečnosti Charona. Charon je pro mě zároveň i charakterově nejlepší mužskou hlavní postavou, s jakou jsem se doposud v tomto žánru setkala. Je to vyloženě tahoun celé knihy a to jeho grandiózní finále, to je jedno velké WAU. Velký potenciál má i postava jasnovidky Emy, se kterou se setkáváme sice až v závěru příběhu, ale i za tak krátkou chvíli jsem si jí oblíbila a určitě má ještě hodně co nabídnout. Knížku jsem četla v rámci štafety. A opravdu jsem si to moc užila. Díky, že máme tak talentované domácí autory! Knížka si rozhodně zaslouží dostat se do širší povědomosti čtenářů.