Recenze na knihu
Vraní strom Ben Cheetham

Zkraje malinko drhlo, ale potom napětí a zvraty a magie a došlo mi ke konci, že čarodějnice musí pokračovat, protože krev není voda. A ta krutá oběť nevím, ale asi byla nutná k prozření…?

Kniha mě okamžitě vtáhla do děje a díky krátkým kapitolám se četla velmi svižně. Atmosféra je temná, místy až mrazivá, což z ní dělá ideální čtení na dlouhé podzimní nebo zimní večery. Knihu ocení především čtenáři, kteří mají rádi rodinné tajemství, napětí a příběhy s nádechem nadpřirozena.

Vraní strom byl příjemná jednohubka. Mám ráda téma čarodějnictví, už jsem podobných knížek přečetla x. A tohle se četlo vážně moc dobře. Krátké kapitoly rychle utíkaly a celkově mě to bavilo. Knížku bych rozdělila na dvě části. První část byla taková ze života, docela milá, rodinná. Hodně o vztahu patnáctileté dcery a její matky, o novém životě na novém místě. Vraždu k tomu milému samozřejmě nepočítám Druhá část byla, jako kdyby jí snad psal někdo jiný. Docela dost ujetá, plná rituálů, milion zvratů, zvrácených nesmyslností. Bylo to takové hodně naivní a přitažené za vlasy. A ten závěr? To by mě ani ve snu nenapadlo. Každopádně, přesně takovou jsem knížku čekala a tudíž jsem spokojená. Po přečtení několika náročnějších knih jsem chtěla něco svižného a jednoduššího a v tom Vraní strom dokonale obstál. Zaznamenala jsem pár divných slovních obratů, co by běžně nikdo nepoužil, asi chyba překladu.Toť vše, co mám ke kvalitě zpracování. Obálka je moc hezká. Nakonec přidávám tři tipy na knížky s podobným tématem - Strom čarodějnic, Ostrov čarodějnic, Divé ženy. S nádechem hororu je ale podle mě ze zmíněných jen Vraní strom.

Skvělá knížka...od začátku až do konce napínavé.Doufám,že bude pokračování.

Autor umí vykreslit prostředí opuštěného domu v lesích, okruh čarodějnictví a nenávisti. Chviličku jsem tam viděla i romantickou linku, ale bohužel. Lily je opravdu zdrcená ze ztráty otce, ačkoli si pořád připomíná, že ten alkoholik u nich doma v obýváku, nemůže být její otec,který jí četl pohádky na dobrou noc a pořád se smál. Její matka Hazel mi nesedla už od začátku a už i vím proč. Na konci knihy jsem se teda dicela křenila nechutností a zároveň jsem se tedy musela smát, jak tohle mohlo autora napadnout ale budiž, zřejmě mu to přišlo k čarodějnictví adekvátní. Konec děje mi přišel tak trochu otevřený, ačkoliv už uzavřený je. I tak bych byla ráda, kdyby Cheetham napsal nějaké pokračování

Kniha se mi moc líbila. Zajímavý temný příběh. Nechtěla bych být v kůži Lili. Nechutné scény dávaly sílu celému příběhu. Určitě to není poslední příběh od autorky co čtu.

Od začátku vás kniha vtáhne do tajemné atmosféry. Nejdříve se stane neštěstí v rodině. Při velké hádce Hazel zabije svého muže Petera. Jejich dcera Lily je velmi zdrcená. Přestože není matka obviněná z vraždy, v místě bydliště už se nedá žít. Přestehují se spolu do vesnice uprostřed lesů do domku po své pratetě. V blízkosti strom se spoustou vran. O domku a stromů je spousta pověr. Jejich předchůdkyně Mary byla upálená jako čarodějnice. Muž který proti ní vystupoval chtěl její pozemky. V knize je spousta nechutných a drsných scén, což ale jen dokresluje mrazivou atmosféru čarodějek a magie. Začnou se dít podivné věci, Hazel a Lily se musí začít bránit. Zdá se, že je tam lidé z vesnice nechtějí. Nařknou je z čarodějnictví. Děj odsejpá, kniha je neuvěřitelně čtivá, děsivá. Pomalu se dozvídáme věci z minulosti. Dáváme si do souvislosti různé situace. A pak přijde velký zvrat a vše je úplně jinak. Jedna část na konci mi nesedla, štvala a říkala jsem si proč? Ale jinak nechápu to hodnocení, protože kniha se mi četla opravdu dobře. Kdo se chcete bát, máte rádi téma čarodějek, směle do toho.