Recenze na knihu
Sváděj mě K. A. Tucker

Abbi je hodná holka z extrémně náboženské rodiny. Víra a zasnoubení se synem pastora,všechno má v tom životě nalinkované. Jenže když ho přistihne, jak ji podvádí a ještě jí s klidem řekne, že on je přece muž a že je v tomhle slabý, zatímco ona vlastně musí zůstat pro něj čistá, protože by nepřežil, kdyby nebyla jeho první…...tak jsem měla chuť příběh odložit. A právě proto jsem milovala okamžik, kdy Abbi najde odvahu,. postaví se všemu a vezme práci v novém luxusním hotelu na Aljašce. Pryč od rodiny, od přetvářky a od svého trapného ex. Tam potkává Henryho Wolfa, bohatého, chladného, arogantního majitele, který působí jako vlk číhající na svou kořist. A tenhle vlk si vyhlídne právě ji. Chemie mezi Abbi a Henrym byla explozivní. Každý jejich pohled, každá hádka i každé přiblížení vibrovalo napětím. Zakázané, žhavé, naprosto vtahující. Přiznávám, že jsem se občas chytala za hlavu nad Abbiinou naivitou, ale i ona během tohohle léta hledá sama sebe, mezi vírou, touhou a tím, co vlastně chce. Henry je ten typ hrdiny, které mám tak nějak ráda. Mrzutý, dominantní alfa samec, který se s ničím nepáře, ale přesto ho tahle nevinná holka dokáže vyvést z míry a dostat pod kůži. A když už jsem si myslela, že vím, kam to povede, přišla další kapitola a všechno se otočilo. Bylo to žhavé. Bylo to absurdně sexy. Bylo to vtipné i dramatické. A ten konec? Klikala jsem na čtečce dál a dál a nemohla uvěřit, že už tam nic není. Doufám, že pokračování přijde co nejdřív, protože tohle bylo pekelně návykové čtení.

Jako jo, četlo se to dobře, ale na mě to bylo takové plytké. Chyběly mi v tom ty hlubší emoce a mírně mě rušily ty expresivní výrazy - na todle jsem asi moc romantická dušička. Takže něco scházelo, něco přebývalo. Ale přečtení nelituju.