Recenze na knihu
Kočičí kavárna Anna Sólyom

Moc hezká kniha. Příběh je o nových začátcích, fóbbiich, porozumění a hlavně o kočkách a jejich vlivu na lidi a o jejich kavárně. Moc se mi líbil styl autorky, příběh se čte lehce, najdete v přiběhu i poučení, porozumění, informace o povahách koček a další. Zbližování hlavních postav bylo předvídatelné , ale mulé jen mě mrzelo, ze má kniha málo stránek přečetla jsem ji téměř za jeden večer. Ano mám rada kávu a kočky miluji. Jejich osobnost a rozdílné povahy. z vlastních bohatých zkušeností vím, že kočky umí poznat emoce, někdy i nemoce. Jsou to dobří terapeuti, i naučí se spoustu věcí, ale když nechtějí nebudou dělat nic. To oni jsou páni svého času a vašeho domu. Knihu rozhodně doporučuji všem co mají rádi tato osobitá zvířata

Knihu jsem přečetla za 2 dny. Je to velmi čtivý a milý příběh. Líbí se mi, že v knize jsou kresby kočiček.

Kočičí kavárna je oddechová jednohubka, která se čte úplně sama. Je fakt krátká, takže ji budete mít přečtenou maximálně za 2 dny. Pokud milujete kočky, tohle bude pro vás. dozvěděla jsem se o nich zase něco víc a přišlo mi to jako takový jednoduchý feel-good čtení. Příběh je o Nagore, která začne pracovat v Barcelonské kočičí kavárně Neko i přes to, že kočky nemá úplně v lásce. Pro mě osobně to ale úplně nebylo. Sáhla jsem tentokrát vedle, protože takový typ knih většinou nevyhledávám – chybělo mi tam prostě něco víc. Určitě si ale tenhle ultra krátký, ale hezký příběh najde své čtenáře, třeba k odpolednímu kafíčku.

Kočičí kavárna je velmi milé a oddechové čtení, které potěší nejen milovníky koček. Hlavní hrdinka, Nagore, se ocitá v nelehké životní situaci a přijímá práci v kočičí kavárně – a to přesto, že trpí fobií z koček. Díky krátkému rozsahu se kniha čte velmi rychle a ideálně se hodí třeba na letní dovolenou. Děj se odehrává v Barceloně, což přidává příběhu příjemnou atmosféru. Autorka krásně zachytila jednotlivé situace i příběhy s kočkami, které tvoří důležitou součást vyprávění. Celkově jde o příjemný, lehký román, který potěší každého, kdo hledá klidné a oddechové čtení.

Pojďte nahlédnout do kočičí kavárny Neko Café, kde vám společnost bude dělat hned několik chlupatých, fouskatých koček. Neko znamená japonsky „kočka“. Nagore se zhroutil život – přestěhovala se do Barcelony a nemůže si najít práci. Nakonec proto přijme místo v podivné kavárně, přestože trpí fobií z koček – ailurofobií. Tady poznáte ten pravý pohodový kočičí život. Takový, kdy kočku vůbec nezajímá, co si o ní myslíte. Jde si za tím, co chce. A je naprosto svobodná. Knížka má málo stránek – je to taková feel good jednohubka, ze které si odnesete nový pohled na život. Třeba že kočky si vybírají člověka, ne naopak. Nebo že kočka není domestikovaná – jen souhlasila s tvou přítomností. Je tu i nenápadná romantická linka, ale hlavním motivem celého příběhu jsou malá poselství, která se hlavní hrdinka naučí od těch svérázných chlupáčů. Tropes: • Hrdinka na dně (a nový začátek) • Zvířata jako učitelé • ☕ Magické místo v obyčejném světě • Překonání strachu • ✨ Malé poselství Mood: Tuhle knihu si dejte s cappuccinem, dekou a kočkou na klíně. Alespoň metaforicky. Pokud se vám líbila Kavárna na konci světa nebo Jíst, meditovat, milovat, tahle kniha by vás mohla potěšit svou jemností a myšlenkami.

Hezký příběh.

Tahle knížka mě ihned zaujala především proto, že miluju všechno kde jsou kočičky. Příběh je velmi milý a oceňuji nádherné ilustrace. Líbila se mi myšlenka kavárny, kde šlo především o to vytvořit příjemné prostředí pro kočičky a zároveň jim hledat nové domovy. Hlavní hrdinka se učí překonávat svoje strachy s čímž jí pomáhají právě i jednotlivé kočičky v kavárně, kdy každá z nich má odlišnou povahu a od každé z nich se hlavní hrdinka něco přiučí.

Kočičí kavárna je za mě hrozně miloučká oddechovka o hledání smyslu života, změnách a hlavně kočkách. Je to celkem jednohubka. Má okolo 160 stran, kdy pár z nich obsahuje i kresby od Nagore. Kniha mě opravdu bavila a překvapilo mě, že kočky mají tolik různých osobností, stejně jako lidé.

Pěkná feel-good kniha s kresbami koček, málo textu, jednohubka. Bohužel téměř bez příběhu, není to nic, co byste si pamatovali dlouho.