Recenze na knihu
Král Marcy Jell

Seznamte se. Jordan Tate King. Král newyorského podsvětí. Jemu se nechcete dostat do hledáčku, popřípadě do rukou. A přesně to se stane shodou náhod naší hrdince Blair. A tak se ocitá tváří tvář králi. A tím začíná její cesta za zaplacením dluhu, že nebyl zrovna malý. A tak začíná učit balet jeho malou dcerku Hope. Musím říct, že jiskření a chemie hrdinům vůbec nechyběla. Celkově jsem si jejich společné chvíle užívala. Blair se jen tak nedala a Jordanovi pěkně zatápěla. Zbožňuji Hope. Tahle malá slečna dokázala něco, co nikdo jiný. Dokázala si všechny, i ty velké mocné muže, omotat kolem svého malého prstíku. Jak ona s nimi dokázala cvičit. Dokonalé. Jsem moc rada, že jsme tu mohli potkat staré známé, a to Vittorii, Tristana a Zadena. Celou tu cestu po Itálii jsem si užívala. Závěrem můžu říct, že tahle série je boží. Jen mi v tomhle díle chybělo trochu více akce, aby to bylo dokonalé. Ale i tak jsem si to neskutečně moc užila. Už se nemůžu dočkat irského Ďábla. Zde jsme dostali takovou menší ochutnávku jeho osoby. A co vám budu povídat. Vypadá velmi lákavě.

Je mi líto, ale toto byla hrůza! Blair vykreslená jako drzá a odvážná, spíš ale naivní, hloupá a umanutá. Jordan jako krutý a nebezpečný...no, představa autorky o mafiánovi je, že mluví vulgárně a chová se jako hulvát a puberťák. Ani jedna z postav se nechovala na svůj věk, včetně 6leté dcery, skrze kterou se na začátku děj posouval a tolik to drhlo, že jsem kroutila očima. Její repliky byli opravdu k smíchu- takhle malé dítě nemluví! Hlavní twist prozrazen už v první kapitole. Postavy včetně vedlejších ploché, jejich reakce a chování nelogické. Blair je unesena, probudí se v cizím domě s cizím frajerem u postele a první, na co se zeptá je, jak dlouho spala! Jako vážně!? Závěrečná zápletka byla stejně jako celá kniha nelogická, hloupá a k politování. Celý příběh průhledný jak papír, ani spicy scény nestály za nic. Hromada klišé, nulová práce s emocemi. Mrzí mě to, ale nenapadá mě nic pozitivního.