Recenze na knihu
Dokud rostou citronovníky Zoulfa Katouh

Rozhodla jsem se, že tu knížku musím dočíst než další den půjdu do práce a tak jsem do půl jedné ráno napjatě četla a poslední 2 hodiny čtení u toho brečela. Rozhodně knížka, která donutí člověka se zamyslet (a brečet). Hups no, ale no regrets, fakt dobrá knížka.

"Z každého citronu se narodí dítě a citronovníky nikdy nepřestanou růst." Nizár Kabbáni V této knížce jsou situace, které se skutečně odehráli. Je to skutečný pohled na revoluci v Sýrii,kde umírají muži, ženy, děti ať už bombovými útoky nebo útoky nervovým plynem Sarin. Rozhodně nedoporučuji knihu,lidem kteří nejsou schopni zvládnout detailně popisovanou smrt dětí. Tato knížka je plná naděje ale i smrti. Přinutí vás několikrát brečet a zamyslet se nad životem a nad tím jak je svět slepý k utrpení ostatních. Příběh má krásnou něžnou velmi pomalu vyvíjející se romantikou linku. "Tehdy to byla jen slova,ale teď po tom všem se stala skutečností. Jsem nezdolného ducha a pyšním se slavnou historií. Duše našich hrdinů jsou našimi strážnými anděly."

Naprosto skvělá kniha, nešlo odložit. Hodnotím plným počtem a doporučuji. Skvěle se čte, silný příběh. Bála jsem se tématu ale opravdu skvěle napsané.

Knížka vám sebere srdce a rozbije ho na milion kousků, ale i přes to budete příběh milovat. Hodnotím 10* z 5* Určitě to není čtení pro slabé povahy, protože už od prvních stránek na vás dýchne jeden velký smutek, tíha a hrůzy války v podobě hladovějících dětí, nevinných obětí po bombových útocích nebo zachraňování pacientů v nemocnici, kdy ne vždy se podaří pacienta zachránit. Já sama jsem měla od začátku slzy v očích a na konci byl potřeba i kapesníček. Kniha mě dokonale pohltila a chtěla jsem vědět, jak to všechno dopadne. Děj se odehrává během tzv. Arabského jara, o kterém jsem nevěděla žádné informace, tak jsem si je dohledala na internetu. Hlavní hrdinkou je osmnáctiletá Salama, studentka farmacie. Po roce musela ukončit studium a teď dělá dobrovolníka v nemocnici v Homsu. Tam se naučila vše, co je potřeba k záchraně pacientů. I ona se dříve stala součástí bombového útoku, při němž přišla o matku, což si dává za vinu. Bratra a otce jí odvedli a bratrovi slíbila, že se postará o jeho těhotnou ženu Laylu. Přes všechnu tuto přítěž Salama bojuje sama se sebou a svými démony v podobě imaginárního Khawfa. Ten jí našeptává, aby odjela ze země. Nakonec se rozhodne, že prchnou s Laylou do Evropy, jenže to není tak snadné, jak se může zdát. Další loď odplouvá až za měsíc a za tu dobu se toho může hodně stát... Potkává se s Kenanem, do kterého se zamiluje, ale on chce zůstat ve své zemi. Podaří se ho Salamě přemluvit, aby uprchli spolu, s Laylou a jeho sourozenci? Nejen na romantické lince poznáváme muslimskou komunitu, jejich odlišné zvyky a tradice. Postavy jsou hrdí na to, že jsou Syřané a svou vlast milují; pro svobodu jsou ochotni obětovat vše. Na konci je pořád naděje na lepší život.

Téhle knize jsem se snažila odolat, ale marně. Dokud rostou citronovníky slibovaly silný a emotivní příběh – a přesně to jsem dostala. Hlavní hrdinka Salama Kassab je osmnáctiletá dívka, která žije v Sýrii zmítané občanskou válkou. Místo bezstarostného života jí zůstaly jen vzpomínky na rodinu, sny, které se nikdy nenaplní, a těžká rozhodnutí. Každý den se snaží pomáhat raněným jako dobrovolnice v nemocnici, ale zároveň ví, že zůstat znamená riskovat život. Má odejít do bezpečí, nebo zůstat tam, kde ji nejvíc potřebují? Autorka skvěle zachycuje kontrasty války a naděje – ukazuje nejen hrůzy a bolest, ale i přátelství, lásku a odvahu, které v těžkých chvílích drží člověka nad vodou. Salama je neuvěřitelně silná, a přesto zranitelná postava, která vás okamžitě vtáhne do svého světa. Styl psaní je krásně poetický, melancholický a nutí přemýšlet nad tím, co je v životě opravdu důležité. Pokud hledáte silný, emotivní a nádherně napsaný příběh o odvaze a naději, Dokud rostou citronovníky rozhodně stojí za přečtení.

Myslím, že o Sýrii toho moc nevíme. Víme, že z ní utíkají lidé na vratkých loďkách a končí velmi často pohřbeni ve vlnách moře. Ale já osobně vlastně nic víc o Sýrii nevěděla. Zoulfa Katouh je kanadská spisovatelka se syrskými kořeny, která se rozhodla, že světu pomůže nahlédnout pod pokličku a ukáže svým čtenářům konkrétní příběhy syrských obyvatel. Jako hlavní hrdinku si vybrala osmnáctiletou Salamu, která se kvůli nedostatku lékařů v Sýrii, ze dne na den stala lékařkou, která dělá složité zákroky a operace. Zraněných jsou totiž spousty a není, kdo by je zachraňoval. Každý den doufá, že přežije směnu a vrátí se domů za svou těhotnou švagrovou Laylou. Salama před nějakou dobou utrpěla zranění hlavy a od té chvíle se jí zjevuje imaginární muž - Khawf, který na ni naléhá, aby spolu s Laylou Sýrii opustila a zachránila jim tak životy. Jenže pak Salama v nemocnici potká Kenana a ten ji na první pohled zaujme. Kenan se snaží šířit pomocí youtubových videí z demonstrací osvětu o tom, co se v Sýrii děje. Salama se snaží bojovat tím, že léčí zraněné. Co teď? Má si vybrat vlastní život a život své rodiny, nebo vyšší dobro a boj za svobodu Sýrie? Hrozné. Děsivé. Temné. Smutné. Srdcebolné. Příběh dvou mladých lidí, kteří mohli žít úplně jinak - studovat, zamilovat se, cestovat a těšit se z barev kolem sebe. Místo toho se utápí v šedi pochmurných, zoufalých a nejistých časů. Příběh je napsaný opravdu barvitě, ač většinou je barva jen rudá jako krev. Ale pak do příběhu začnou probleskovat odstíny zelené z Kenanových očí Jsem moc ráda, že jsem si tenhle příběh mohla přečíst. Že vím o hrozných osudech, které spousty a spousty lidí v Sýrii potkaly. Autorka má zajímavý styl a její vyprávění mě vtáhlo, ale po chvíli se začalo trochu vléct a točit v kruhu. Po dočtení si říkám, že kniha klidně mohla být kratší. Také se cítím jako kámen, ale ne, nebrečela jsem. Asi mi to nezabrnkalo na tu správnou strunu, těžko říct.‍♀️ Je to ale důležitý příběh a je moc dobře, že byl napsán

Bum! To odcházení naděje. Bum! To odcházení sny. Bum! To odchází život. Salama žije v Sýrii. V Sýrii, kterou zachvátilo revoluční povstání. Ještě před pár měsíci byla normální osmnáctiletou dívkou, která studovala farmacii, těšila se se svojí rodinou a snila o budoucím ženichovi. Teď je však dobrovolníci v nemocnici, kde kvůli nedostatku lékařů, provádí i těžké operace. Bez anestezie, bez antibiotik a vyloženě na koleni. Teď se modlí, aby každou další směnu přežila, aby se mohla vrátit domů ke své těhotné švagrové, a aby se jí podařilo sehnat loď, která je že Sýrie odveze do bezpečí. Jenže vše se komplikuje, když v nemocnici pozná Kenana. Odjede nebo bude bojovat za svobodu Sýrie? Když jsem se rozhodla knihu číst čekala jsem, že budu úplně na měkko a naprosto emocionálně rozložená. Tohle se ale úplně nestalo. Čekala jsem hrůzy války, srdcervoucí příběhy lidí z bojiště a vážně hodně silný pravdivý příběh. Dostala jsem ale spíše romantiku z válečného prostředí. Takže než jsem se naladila na to, že to bude trochu jinak, byla jsem lehce zklamána. Romantický příběh byl vlastně krásný. Jen nevím, zda by se muž, v muslimském světě, choval k ženě tak, jako se Kenan choval k Salamě. Až tak jejich kulturu neznám, ale přišlo mi to až příliš romantické. Co mne ale skutečně mrzí je spousta klišé, které se v knize objevily. Samozřejmě, že Kenan musel mít rysy ostré jako dobře nabroušené nože, a že se jednalo naprosto o osudovou lásku. V této knize jsem to totiž úplně nečekala. Děj je inspirován skutečnými událostmi. Ale některé jsou pozměněny tak, aby pasovaly do příběhu. Na konci knihy je dokonce i doslov, kde autorka vysvětluje, jak to bylo ve skutečnosti. Kenan mi přirostl neskutečně k srdci. Milovala jsem jeho bojovného ducha, to jaký byl patriot, a jak chtěl bojovat. Zamilovala jsem si i Salamu. Její statečnost v nemocnici neznala mezí. I její pud sebezáchovy a snahu o útěk z vlasti chápu. No kdoví, jak bych se chovala já, kdyby k téhle situaci došlo u nás. To dilema tu bylo krásně ukázané. Bohužel mi ale přišlo, že většina děje se neustále opakovala a nepřinášela nic moc nového. Hodnotím ⭐⭐, 5

Salama byla obyčejnou dívkou, ale jen do té doby, než Sýrii zachvátilo povstání. Poté musela hned dospět. Čekala ji náročná práce v nemocnici, péče o těhotnou švagrovou a nelehké rozhodnutí, zda zůstat, nebo odejít. Tato kniha si rozhodně získá vaši pozornost krásnou obálkou a poté i samotným příběhem. Mě navíc zaujala i podobností s příběhy mojí oblíbené autorky Ruty Sepetys. Ač je kniha primárně určena pro mladší, jedná se o žánr young adult, rozhodně zaujme i nás, kteří do této kategorie již pár let nespadáme. Od prvních stránek je jasné, že to nebude lehké čtení. Z textu sálá smutek a bezmoc. O občanské válce v Sýrii v podstatě nic nevím. Ač trvá už dlouhých 14 let, nikdy jsem se o ní nezajímala. Tato kniha mě hned donutila dohledat si další informace a já jen nechápavě zírám na to, co se v zemi vlastně děje. Neskutečné. Ale zpět k příběhu. V tom najdete spoustu vážných témat. Třeba i to, jak se rozhodnout – odejít z milované vlasti, která je mým domovem a začít v cizině úplně od nuly? Anebo zůstat a věřit, že se vše začne ubírat správným směrem? Je možné cítit a prožívat lásku v takové době? Je možné se ještě radovat? Spousta otázek, na které je těžké si odpovědět. Je tu skvěle ukázána jiná mentalita, jiné zvyky. A právě to, že je kniha určena pro mladší čtenáře, je výborná cesta, jak je s takto odlišným chováním seznámit a ukázat, jak se žije jinde. V příběhu je tolik bolesti, tolik smutku. Rozhodně si připravte kapesníky, budete je při čtení potřebovat. Trošku jsem měla s knížkou problém, kdy mi přišlo určité chování a činy Salamy málo uvěřitelné a některé situace se tu na můj vkus příliš opakovaly. Ale to byla jen drobnost, knížka jako celek je rozhodně zajímavá a její příběh má co předat.