Recenze na knihu
Kurátorka Owen King

Přiznám se, že po románu Růženky, který napsal Owen King společně se svým otcem, jsem byl k jeho dalšímu dílu docela skeptický. Ale víte, jak to chodí - malá očekávání přináší velmi milá překvapení. O čem to celé je? Příběh je tak košatý a neobyčejný, že je opravdu těžké se o něm nějak obšírněji rozepisovat. Tohle si musí každý čtenář prožít sám. V kostce asi takhle: Nespokojenost lidí má za následek revoluci, při níž jedné noci oddíly jednající jménem lidu a podřízené prozatímní vládě vytlačí krále, jeho zkorumpované ministry, poslance a soudce ze všech veřejných budov, a i se zadním vojem loajalistických vojáků je vyženou z města. Lid však postupně zjišťuje, že svržením vlády se toho moc nevyřešilo. Mezi lidmi koluje legenda o přízračné Márniční lodi, která brázdí ulice a na svou palubu nabírá duše zemřelých. Jednou z hlavních postav je mladá služebná jménem Dora, která se díky svému milému, poručíkovi, jenž je členem prozatímní vlády, stává kurátorkou Národního muzea práce. Její příběh se střídá a protíná s osudy dalších postav, skáče do minulosti, aby čtenáře seznámil s událostmi vedoucí ke svržení vlády koruny a pomalu ho dovedl k překvapivému zjištění, že nic není tak, jak se na první pohled zdá. Kurátorka je knihou plnou iluzí, kouzel, intrik a zajímavých postav a vůbec se nebojím napsat, že je srovnatelná s některými díly George R. R. Martina či Dana Simmonse, navíc šmrncnutá Barkerovou bizarností. Postava Anthonyho, bestiálního vraha, který pro své vražedné choutky využívá svého postavení, je do děje geniálně zasazena a nedá vám spát. Příběh se odehrává v nespecifikované době a prostředí. Vedle Paříže a Londýna zde nalezneme třeba i Konstantinopol, po obloze se prohánějí dva měsíce, ulice brázdí tramvaje, chudší čtvrtě souží smrtící cholera a kočky jsou respektovaná a uctívaná stvoření. Trochu to vypadá, jako by autor příběh zasadil do jednoho z alternativních světů svého otce, který se od toho našeho liší jen malými odchylkami a jehož středobodem je Temná věž. Několikrát tu dokonce zazní, že jsou i jiné svět, což běžný čtenář nedocení tak, jako zapřisáhlý fanoušek právě Stephena Kinga. Velmi povedená kniha a poslední velké překvapení roku 2024.

Jak se rika na dobre knihy se nezapomina, tak bych pridala, ze na ty ne tak dobre taky ne. Kniha Kuratorka me moc neoslovila, cetla jsem ji dlouho a prislo mi to nezazivne. Sice tam byl pribeh, ale celkem se to tahlo, navic dost casto byly nejake vsunute uryvku. Hohdnekrat jsem premyslela kde vlastne jsem. Za me docela Skoda, nebot kniha ma potavy popisek a obrazky na ni jsou taky zajimave, ale samotny obsah nic moc. Ale to neznamena ze si knihu neprectete!!! Kazdy ma prece jiny vkus