Recenze na knihu
Stále půlnoc Denise Mina

Kniha slibuje brutální přepadení v domě. První co mě napadne je Mechanický pomeranč. Bohužel kniha slibuje něco, co nedokáže splnit. Přepadení je nudné a po dvou stranách si přejete, aby ten dům třeba spadl, hlavně,ať je konec (jen to miminko ať přežije). Děj se táhne a vám ani uneseného staříka není líto. Bohužel kniha odpovídá ceně... a to mám ještě druhý díl.

Tato kniha mne nijak nezaujala, už snad kvůli bídnému začátku, kde to vypadalo, že snad nikdo za nic nemůže. Asi to prostě jen nebyl můj šálek kávy.

Kniha mě opravdu nezaujala. Na konci se vlastně ani nedozvíte proč to udělali. Žádné drama, žádné napětí. Tentokrát jsem fakt sáhla vedle.

Děj se zdál být lákavý, ale nakonec mě velmi zklamal. Kniha je nudná, žádný napínavý děj.

Knihu jsem si koupila jenom proto že byla levná. Už to nikdy neudělám. Vadilo mi že hlavní postavy jsou odněkud z Ugandy a jsou to takový typický náboženský blázni. Opravdu mě kniha nějak nezaujala. Bavila mě víc z pohledu policistů.

Bohužel docela slabota, čekala jde víc. Ten únos zas taková bomba neni.

Pomyslnou půlnoc jsem zažívala i při čtení, jelikož zde viselo ve vzduchu tolik nezodpovězených otázek a na žádnou nebyla v knize odpověď. Děj byl chaotický, chvilkami jsem vlastně nevěděla co se děje a proč se postavy chovají, jak se chovají. Žádná z postav mi nepřipadala sympatická a spíš mě svým chováním vytáčely. Knihu jsem nakonec přes sebepřemlouvání dočetla.