Recenze na knihu
Tichá pošta Tereza Herzogová

Hlavní hrdinka Šárka stojí před velkým rozhodnutím. Je jí 35 let a jejímu příteli již 70. Můžou spolu být i nadále, nebo bude „lepším“ řešením samotářský Bartoloměj. Navíc má Šárka tajemství, kvůli kterému musí své problémy vyřešit co nejrychleji. Tato kniha je pokračováním knihy Schovávaná. Ač by se Tichá pošta dala číst i jako samostatný příběh, rozhodně doporučuji vzít to pěkně popořádku. V první knize se seznámíte se všemi hrdiny natolik, že dobře pochopíte jejich chování v tomto příběhu. Rozhodně už jen to, jak k sobě knihy nádherně ladí obálkou, je potřebujete mít obě dvě Hned zkraje Tiché pošty mě zaujal citát, který je uveden na začátku knihy a věděla jsem, že to bude skvělé čtení. Nespletla jsem se. Ponořila jsem se do příběhu a prožívala jsem osudy jednotlivých hrdinů. Střídají se nám tu vypravěči, tak alespoň vidíte, co si o jakém problému myslí i ostatní. Ač jsem se Šárkou v určitých věcech nesouhlasila a chovala bych se jinak, byla mi svým chováním i tak sympatická, a to je pro to, abych se sžila s příběhem, důležité. Není tu jen romantika, jak by se dalo podle anotace očekávat, jsou tu i vážná témata, která se musí řešit v běžném životě, a tak nám jsou blízká a snadno se v nich najdeme. Určitě tu najdete i vtipné pasáže a musím říct, že nejednou jsem se musela smát i nahlas. V knihách mám ráda, pokud je v nich zmínka o dalších knihách a muzice a toho jsem si v tomto příběhu opravdu užila do sytosti. Někdy mám u knižních pokračování problém, že už nedosáhnou kvality prvního dílu, tady se to však nestalo a místy mi tato kniha přišla ještě lepší než Schovávaná. Konec je lehce otevřený, tak se těším, zda nás autorka překvapí i dalším pokračováním. Já bych se za Šárku přimluvila

Tichá pošta je druhým dílem o vztahu Šárky a Ivana. Jsou spolu už 7 let. Je to netradiční vztah ženy v produktivním věku s mužem, který by jí mohl být otcem. Věkový rozdíl 35 let se všem zdá hodně, hlavně mamince Heleně. Ráda by se ještě dočkala od Šárky vnoučátka. Dohazuje jí jinou partii. Šárce je s Ivanem stále dobře. Musí si ale chtě nechtě přiznat, že v 70 letech už je na Ivanovi věk znát. Stále má svůj šmrnc, ale už mu i přibývají zdravotní potíže, které mají za následek strach o jeho život a nedostatečně uspokojený sexuální život. A problémy nechodí po horách, ale po lidech a většinou několik najednou. Šárka řeší zásadní zvrat ve svém životě. Dává na papír pro a proti a do toho se seznamuje s restaurátorem Bartem, který je tak trochu samotářský bohém se spoustou charisma. Vzniká tak milostný trojúhelník, ale na konci se zdá, že možná nemá jen tři strany. Každý má své tajemství a hru na Tichou poštu. Krom Šárky sledujeme život jejího bráchy Patrika a jeho manželství s Anetou. A manželství Ivanovi dcery Terezy s Lubošem. Nikde nejsou ideální vztahy, v životě jde o hledání cesty, která se zdá být tou nejlepší. Kolega češtinář Honza také řeší své dilema. Kniha přináší spoustu skvělého čtení a zamyšlení se nad vztahy. A jako kulisu máme výlet do Francie nebo atmosféru z koncertů kapel. Šárka totiž uspořádá fesťák, na kterém hraje i Ivanova kapela. Šárka píše knihu a rozhoduje se co dál. Příběh jsem si moc užila. Příběh o jedné lásce a životu, tak jak jde se svými klady i zápory.

První díl byl čtivý, ze života a četl se sám. Druhý díl je minimálně stejně tak dobrý ne-li lepší. Šárka je postavená před životní rozhodnutí a aby toho nebylo málo, tak jí začne nadbíhat ne jeden, ale hned dva chlapi a do toho jí maminka začne dohazovat dalšího, protože je jí samozřejmě proti srsti, aby byla se sedmdesátiletým pánem (i když už je s ním 7 let) a přišla o další potenciální vnoučata. No, ale to se všechno může celkem rychle změnit a taky, že se tak stane. Sečteno, podtrženo, kniha se mi velmi líbila, četla se sama a jsem ráda, že jsem se dočkala pokračování a myslím si, že v dalším díle by určitě taky bylo co řešit. Krásně jsem si vyčistila hlavu a vzala jsem si poučení ze zkušenosti jiných, byť smyšlených postav, za to autorce moc děkuji a neméně za to, že mi knihu poskytla na recenzi.