Recenze na knihu
Až o mě zabojuješ Bianca Iosivoni

Bianca píše knihu od knihy lépe a lépe. Každý další její počin je o level výš, než ten předchozí a já jsem moc zvědavá na další její knihy. Tato nám totiž ve velkém stylu uzavřela trilogii Ať se stane cokoliv. Recenze na tento příběh se mi nepíše snadno a možná proto jsem s recenzí dlouho otálela - knihu jsem četla ještě před Vánoci. A proč jsem to odkládala? Jednoduše jsem měla pocit, že je to příběh o mně a vyvolával ve mně vzpomínky a pocity, které jsem měla uložené někde hluboko v sobě. Byl to nádherný, emocemi nabitý příběh, který mě vtáhnul a nepustil. Oba hlavní hrdiny už jsem znala z předchozích dílů, a tak bylo jednoduché do příběhu plynule vplout. Láska mezi nejlepšími přáteli a jejich obavy ze ztráty toho druhého je naprosto opodstatněná a já měla zlomené srdce spolu s nimi oběma. Já o nejlepšího kamaráda, jeho rodinu a X společných let přišla a moc jsem doufala, že se to Sophii a Colemu nestane. Jak to dopadne si musíte přečíst sami, stojí to rozhodně za to.

Třetí kniha z děje mi až tak dech nevzala. Trvalo mi chvíli se do ní začíst a konec byl strašně předvídatelný. Nejslabší kniha z celé série.

Na to jak mě zaujal obsah, tak opravdu nic moc. Než jsem se pořádně do knihy zacetla tak jsem byla v půlce. Trošku zajímavější zacala být až ke konci. Konec jsem takový čekala, ale prisel mi uspěchaný, zadny zazrak. Vlastně tak 3/4 knížky bylo pořád odmítání a vadilo mi i zdlouhavé popisování vseho kolem.