Recenze na knihu
Jako liči Tereza Navrátila

Kniha je jedním slovem skvělá. Už při čtení blogu jsem věděla, že mě bude bavit i knížka. Ale kniha mě nejen bavila, nejen rozesmívala, ale také rozesmutnila, udivila. O to více, když si člověk uvědomí, že vše napsané prožíval člověk v každodenním životě. Obdivuji autorku za její upřímnost, otevřenost a odvahu. Myslím, že tuto knížku by si měl přečíst každý. Navíc je ohromně čtivě napsaná a provázená krásnými ilustracemi. Jednoznačně doporučuji!

Na knížku "Jako liči" jsem se dlouho těšila. Sfoukla jsem ji jedním dechem a teď se postupně vracím ke kapitolám, které mě nejvíc zasáhly. Tekly mi slzy, smála jsem se, trošičku nevěřila, dost se divila a mnohé pochopila. Jako máma si neumím představit, že by někde vyrůstalo moje dítě a já ho neznala. Život ale přináší různé situace. Já jsem měla to štěstí, že se mi nestalo nic, co by mě tak neskutečně těžké rozhodnutí jako odložit své miminko, mohlo donutit. Už se těším na další knížku!

Knížka je velmi čtivá a plná veselých historek, které vlastně vůbec nejsou veselé, protože se nestačíte divit, s čím vším se musí potýkat každý, který je trošku jiný než ostatní.

Jaké to je vyrůstat a žít v Česku pro někoho ne zrovna bílé barvy pleti? Co zažívá a s čím se musí potýkat na ulici, v rodině... To je nepřenositelná zkušenost. Alespoň zprostředkovaně se to dá prožít díky téhle knížce. Jako liči je přehlídkou toho "nejlepšího" ze života míšenky v naší malé, milé a trochu zaostalé zemi. A že je to doopravdy emočně pestrá horská dráha. Doporučuju!

Čtivá knížka, která popisuje něco, co nikdy neprožiju. Dospívání holky. Holky, která je na první pohled úplně jiná a na druhý úplně stejná jako její okolí. Taková sonda do maloměšťáctví u nás na začátku 21.století. Příběhy jsou lekce empatie v dobrém slova smyslu.