Recenze na knihu
Nikdy se nepřestala usmívat Martin Štefko

"Nedokážu ovlivnit všechno ve svém životě, s něčím se prostě smířím." Robert Jenkins je uznávaný soudní psychiatr a Alexandra je obyčejná žena, která má na kontě 168 zabití. Vše se zdá jasné do té doby, než se ti dva setkají a začnou spolu mluvit. Hra na kočku a myš. Jen mi chybí odpověď, kdo je kočka a kdo myš!? Neuvěřitelné! Její úsměv, její pohotové odpovědi, ale i otázky, kdy se i psychiatr musel zamyslet, jaká odpověď je správná. Je reálné zabít tolik lidí? Hraje si s ním a nebo to vše myslí vážně? Proč se přiznala k vraždám, když ví, že jí čeká poprava? Je reálné zabít tolik lidí? Věřím, že každý máme svou 13. komnatu a jen málo lidem ji chceme otevřít...

Musím ocenit skvělé popisy vražd, ve kterých jsem se vážně vyžívala. Jsem divná, ano. :D Celkově autorův styl psaní je svižný, bez omáček a zbytečností a stránky létají nadzvukovou rychlostí i díky sazbě a celkové velikosti knihy, která se vejde přesně do ruky. Nejdříve jsem z Alexandry byla lehce zmatená. Nedokázala jsem si její postavu s takovým charakterem a věčným úsměvem představit. Nějak mě na ni stále něco nesedělo. Pak jsem přišla na to, že to jen dělala ta představa vražedkyně, která má má kontě 168 mrtvých a plus ten ÚSMĚV! Brrr... A to je vlastně pozivum. Alexandra ve mě vyvolala neskutečně moc pocitů a vlastně doteď nevím jestli věřit, nevěřit, vina, nevinná... a mohla bych pokračovat v otázkách. A to mě hrozně baví. A proto jsem knihu rozhodně nečetla naposledy!

Kniha, která mě naprosto pohltila. Temný, znepokojivý příběh s tísnivou atmosférou, která se pomalu, ale jistě zařezává pod kůži. Brutální momenty, zvláštní klid hlavní postavy a nečekané zvraty dělají z tohohle čtení opravdu silný zážitek. Famózní příběh, který předčil všechna má očekávání.

Naprosto uzasna jizda, ani jsem nedutala. Pribeh jde az na kost a bude ve vas dlouho rezonovat.

4,5 ⭐ Quid pro quo, Roberte, quid pro quo. Střídání kapitol, současnost a minulost, to mě na knížkách baví. Hlavně když děj do sebe zapadá jako puzzle. Povedený psychiatrický rozbor hlavní postavy. Psychiatr Robert Jenkins má před sebou zdánlivě obyčejnou ženu. Jeho prací je dostat se jí do hlavy a zjistit, proč udělala to, co udělala. Ale co když se ona s věčně trvajícím úsměvem dostane do hlavy jemu? Dva úhly pohledu. Doktorův psychiatrický, který ji pomalu odhaluje, a veřejný – ten, který jde ve šlépějích zákona a který je drsnější než to, co vídáme ve filmu. Zkombinujte si Dr. Lectera a Zelenou míli a dejte knize o něco hlubší příběh. První setkání s autorem a já můžu říct, že jsem sakra spokojenej. Okamžité vtáhnutí do příběhu a pozvolné odhalování s atmosférickou gradací děje. Jen maly detail: Alex bych zařadil jako „sériového“ vraha, ne „masového“ vraha. Tam je rozdíl, ale to jedno slůvko na kvalitě knihy nic nemění. Obzvlášť, když je ten příběh kruci super.