Recenze na knihu
Hra o duši Javier Castillo

Příběh nám vlastně už začal na konci prvního dílu a to tím, když novinářka Miren Triggsová dostane na autogramiádě fotku svázaného děvčete. Tentokrát se příběh neodehrává v průběhu několika let jako v prvním díle, ale během pár dní. Kapitoly končí vždy tak, že nemáte jinou možnost, než číst prostě dál a dál, aby jste se dozvěděli, jak to vše skončí. Občas mi Miren lezla na nervy a to už i v prvním díle. V knize se střídá několik pohledů a v jeden moment se to krásně spojí. I když sem ten konec tak nějak tušila, byla jsem ráda, že pro jednu osobu to dopadlo dobře. Za mě první díl o kapku lepší, ale i tento vás nenechá v klidu.

Škoda že tu nejde dávat 3,5 *, protože přesně to by si podle mého kniha zasloužila :D Příběh je originální, nabitý akcí a postupně i napětím. Sice jsem hlavní zápletku zhruba v polovině odhadla, ale stejně jsem s chutí pokračovala ve čtení. Nejvíc jsem bojovala se stylem vyprávění, hrozně rychle jsem ztrácela pozornost, a s hlavní hrdinkou, která je za mě jedna z nejméně sympatických postav, o kterých jsem četla. No uvidíme, jestli se s ní ještě někdy shledáme. Já bych se tomu úplně nebránila.

Doporučuju

Stejně super jako první kniha

Jak první román Ztracena v bílém šumu, tak druhý Hra o duši jsou čtenářská pecka! Druhý je o kapánek lepší. Doufám, že to tak bude pokračovat.

Výborná kniha. Doporučuji.

Kniha mě zklamala po všech stránkách. Totální úlet. Styl psaní. Obsah. Snažím se pochopit všechny čtenáře velebící knihu, jak mohou být nadšeni tak nelogickými zápletkami a podrobnými popisy mučení a zabíjení, jakoby si libovali v krutosti.

Byla jsem hodně zvědavá zda mě i druhý díl z této série bude bavit a napínat jako první díl, a napínal! Autor píše velmi čtivě a nedokážete přestat číst jen po pár stranách.

Po tom, co jsem si ve štafetě přečetla první díl "Ztracena v bílém šumu", mi bylo jasné, že druhý díl si určitě nemůžu nechat ujít. Zvlášť když právě už ke konci prvního dílu se nám rozjíždí další případ a to v momentě, kdy novinářka Miren Triggsová dostane na autogramiádě fotku svázaného děvčete. Osobně se mi těžko vyjadřuje jaký vztah mám s hlavní postavou Miren. Co se týká případů, tak jí vždy fandím, aby je vyřešila, ale jako člověk mi úplně nesedí. Každopádně se zde setkáváme ještě s pohledem jejího bývalého učitele Jima Schmoera a také vyšetřovateli. Tentokrát se děj odehrává během několika dní a nenatahuje se nám tak do několika let, jak tomu bylo u Ztracené. Tady mi úplně nesedl začátek knihy, který mě jednoduše nebavil a docela jsem se bála, aby nepřišlo nějaké větší zklamání. Jenže jak se děj konečně rozjel, tak mě to pohltilo a musela jsem číst pořád dál, protože autor usekával kapitoly/pohledy jednotlivých osob zrovna v tom nejzajímavějším. Takže vás to jednoduše nutí číst dál a dál. Plus se nám tu prolínají osudy dvou mladých holek a na povrch vyplouvají dost ošklivá tajemství. A fanoušci knih, kde se lidé opírají o náboženství, aby tak obhájili své činy, si tu taky přijdou na své. A ten konec? Rozhodně stál za to, protože se událo takových věcí, že mi zůstával rozum stát. Určitě se pustím do dalších autorovo knih, pokud se u nás přeloží.

Kdyby šlo, přidala bych ještě půl hvězdy! První díl byl o malinko lepší. Přesto rozhodně stojí za přečtení!

Krásně se mi to četlo, příběh mě úplně pohltil, napínavý od začátku až do konce. Za mě lepší než první díl.