Recenze na knihu
Umění smrti David Fennell

Me se kniha libila. Cetla se dobre.

Umění smrti je skvělým začátkem nové krimi série. Pokud jste fanoušek knih Chrise Cartera nebo Vás zajímá téma sériových vrahů, tak na tohoto spisovatele je třeba si dát pozor. Umění může mít mnoho podob.A tento "umělec" se ho rozhodl uchopit z té nejděsivější perspektivy. Příběh začíná v brzkých ranních hodinách na náměstí v Londýně, kde jsou vystaveny tři skleněné vitríny s mrtvými těly. Jejich tvůrce, který si říká @nonymous, navíc slibuje do krvavé sbírky přidávat další kousky. Už jeho první počin z něj dělá sériového vraha a jako každý sériový vrah chce, aby ho lidé ocenili za to,co dělá. Touží po slávě a uznání, proto své oběti živě natáčí a jejich utrpení sdílí na soc.sítích, kde si již získal své příznivce a chce ukázat více ze své práce. Sledujeme tu vyšetřovací dvojici Grace Archerovou a Harryho Quinna, kteří čelí sadistickému vrahovi a z jeho dopadení se stává závod s časem. Příběh je napínavý, kapitoly krátké a velké množství dialogů udržuje tempo vyprávění. Hlavní dvojici jsem si hned oblíbila, oba jsou velmi sympatičtí.Každý z nich si ve své minulosti prošel něčím strašným (ano, toto bývá v krimi thrillerech už hodně klišoidní) ale Fennell o tom nepíše nějak podrobně,takže tady mně to nevadilo. Vedlejší postavy vyšetřovacího týmu jsou také dobře představeny,je to zajímavá směsice postav a dobrý základ pro sérii. Na stránkách této knihy najdete několik dobrých zvratů, nepolevující napětí a hodně obětí, takže oceníte, tak jako já, mapu lokací na začátku knihy.

Zápletka knihy je poměrně jednoduchá, detektiv inspektorka Archerová s detektivem Harrym Quinem hledají sériového vraha, nedoceněného undergroundového umělce pod skrytou identitou @nonymous. Musím uznat, že autor se s ničím nepáře, už v první kapitole nám poodhaluje, jakým způsobem si vrah vybírá své oběti. A to úplně jednoduše. Skrze sociální sítě. Vrah využívá veřejná data, aby získal informace o svých obětech a nalákal je. Líbí se mi, že se autor touto problematikou zabýval, aneb kdo nepoužívá Twitter, Facebook či Instagram možná ani netuší, že byl někdy označen na fotce a jak všichni víme, digitální stopa z internetu jen tak snadno nezmizí.. Ačkoliv se mi kniha četla dobře (a vypadá to, že se můžeme těšit na její pokračování, které si ráda přečtu) uděluji 3,5꙳. Děj knihy je jednoduchý, bez složité zápletky i bez sebevětšího rozuzlení. I Hlavní inspektory si oblíbíte poměrně snadno, a to i přesto, že oba skrývají svou temnou minulost což v takových knihách začíná být poněkud otřepané, nemyslíte? Děkuji za zaslání knihy :-)

Kniha se mi velmi líbila. Téma sériového vraha s určitými zvraty. A i přesto, že se dá trochu odhadnout jakým směrem se bude příběh posouvat, tak závěr byl naprosto povedený. Wow

Bohužel, je tato kniha pro mě obrovské zklamání. Dle anotace se jeví, že kniha bude brutální, svižná, zkrátka naprosto thrillerovská. Mě však kniha zklamala hned od začátku. Není v ní nic, co by mě bavilo. Jedině tak to, že má krátké kapitoly. Ale to, že kniha nesedí mně, neznamená, že je špatná! Na GR má hodnocení velice vysoké. Na můj vkus zkrátka v knize bylo málo zaměřeno na samotné vraždy a vraha. Během krátké chvíle vždy na všechno přišli a bylo to prostě takové strohé. Bez jakýchkoliv emocí, takže jsem se nedokázala vcítit ani do role vraha, ani do role vyšetřovatelky, která s tím měla mnoho společného ale dokonce ani do role oběti, což je dost smutný, když jednou byl dokonce malý chlapec. Podle mě to byl všechno hr, hr ať už to mám za sebou. To je můj názor. I samotné dialogy jsou hrozně strohé. Ale abych tedy jen všechno nehanila, tak chválím obálku, díky které jsem si hlavně knihu vybrala.

Kniha se četla poměrně dobře, některé části příběhu mě opravdu vtáhly. Na druhou stranu byly momenty, kdy se děj zbytečně protahoval a tempo trochu zpomalovalo, což občas působilo utahaně.

Tuto knihu jsem přečetl doopravdy rychle. Ačkoliv mám rád knihy, které nejsou tak obsáhlé tak u téhle jsem se vážně nenudil. Těším se i na druhý příběh od tohoto autora.

Při čtení jsem si několikrát vzpomněla na detektivní seriály v televizi, kdy za hodinu stihnete zjistit, kdo umřel, projít několik výslechů a forenzních stop a na konci se sám vrah dozná. Tady je to přesně takové, nejde se v ničemu moc do hloubky, ale příběh je svižný, napsaný krátkými větami s hodně dialogy. Nikde děj nestojí, i když druhá třetina byla trochu slabší, než konec a začátek. Nečekejte žádné složité důkazy, tisíc odboček a slepých cest ani sofistikovaného vraha. Je to poměrně přímočaré a já se bohužel žádného velkého překvapení nedočkala a vraha jsem odhadla velice brzy. Anotace slibuje využití sociálních sítí a ano, asi jednou jsem se zarazila a říkala si, jak je vlastně používám já, ale jinak si myslím, že mohli být využity ještě mnohem více. Hlavní detektiv Archerová je poměrně sympatická, bohužel stejně jako její kolega, mají oba temnou minulost, což mi připadá v detektivkách už velmi ohrané klišé. Co bych z knihy klidně celé vynechala je linka/vztah Archerové s jejím dědečkem, která mě nebavila, jejich rozhovory byly jak přes kopírák a často akorát brzdily běh vyšetřování.