Recenze na knihu
Poslední opuštěná dívka Lisa Unger

Druhá přečtená kniha od této autorky a musím říci, že jsem opět byla spokojena. Možná bych i řekla, že mě kniha bavila o něco víc, než Cizinky ve vlaku. Ze začátku jsem měla trošku problém se stylem, jakým je kniha psaná - forma vyprávění mi úplně nesedla. Každopádně po chvíli jsem se do knihy začetla a zvykla si na to. V příběhu se nám prolíná minulost s přítomností, ale autorka vše dobře oddělila, takže čtenář bez problémů přechází z jednoho období do druhého, aniž by se v ději ztrácel. Závěr knihy se mi líbil, byl napínavý a možná trošku i dojemný. Celkově hodnotím 4,5 hvězdičky a do budoucna si ráda přečtu i další knihy od této autorky.

Mam ráda psychothrillery, i tento se mi moc líbil. Byla to má první kniha od této autorky, ale určitě to napravím. Příběh byl zajímavý, bylo to především o vyrovnání se se svou minulostí a schopností začít žít nový život. Jediné co mi na knize trochu vadilo byl styl psaní v kapitolách, kde Wren popisovala, co zažila s Adamem.

Kniha nese označení thriller, ale čekejte od toho spíše psychologické drama s thrillerovými prvky. Tempo je pomalejší, postupně odhalujeme celou Wreninu minulost v prepperské rodině a získáváme drobné nápovědy k odhalení pravdy. Kniha je psaná téměř výhradně ichformou, kdy Wren k Adamovi často promlouvá a ten styl jen podtrhuje poutavost celého příběhu. Tohle bylo naprosto úchvatné čtení o bolesti, pocitech viny, vyrovnání se se svou minulostí, ale také o dobru, přátelství a lásce. A já si to maximálně užila.

Líbila se mi stejně jako Cizinky ve vlaku. Napínavé, silný příběh, dojemné.

Zajímavé téma pro dnešní dobu, závěr knihy však nijak nepřekvapil, byl předvídatelný.

Podobná kniha obsahem, tématem i stylem psaní jako předchozí. Ničím novým nepřekvapila ani nezaujala. Bohužel autorka se sveřepě drží svého, což je na úkor fantazie, ale je to jistější a pohodlné. Docela zklamání, za mě jsem měla větší očekávání.

Trochu mi ze začátku trvalo, než jsem se začetla do děje. Pak to bylo spíše psycho, místy až neskutečné, závěr se ale dal předpokládat. Doporučuji přečíst těm, kteří mají rádi trochu hororu.

Začátek knihy pro mě nebyl úplně jednoduchý. Děj se rozbíhá pomalu a chvíli mi trvalo, než jsem se do příběhu opravdu ponořila. Ne že by byl nudný, ale spíš jsem měla pocit, že kniha hledá tempo – a možná jsem ho hledala i já. Zlom přišel zhruba v polovině. Jakmile se jednotlivé linky začaly víc propojovat, příběh mě chytil a už nepustil. Atmosféra postupně houstne, přibývá nejistota, podezření a pocit, že nic není tak, jak se zdá. Autorka velmi dobře pracuje s psychologií postav a s tématem zmizení, viny a strachu. Závěr byl silný a čtivý – přesně ten typ konce, kvůli kterému si člověk řekne, že stálo za to vydržet pomalejší začátek. Nejde o akční thriller, ale spíš o tísnivý, psychologický příběh, který se dostane pod kůži

Napínavá od začátku do konce.

Vynikající kniha...prima čtení 👍