Recenze na knihu
Anonymita Arno Strobel,Ursula Poznanski

„Lidé se dopouštějí těch nejodpornějších věcí, když si myslí, že jim nic nehrozí, když nemusí odhalit svou tvář, když mohou zůstat v anonymitě.“ Musím říct, že i když jsem z počátku bojovala s hlavními postavami Ninou a Danielem, ale nakonec se mi příběh líbit. Nahrává tomu hlavně fakt, že příběh je dost uvěřitelný, narozdíl od všemožných detektivek zde nejsou žádní vševědoucí policisté, co podle chlupu na kalhotách hned poznají jaké plemeno psa doma máte. Ne, vy úplně cítíte, jak bezradně a bezmocně se vyšetřovatelé cítí a jak je ve skutečnosti obtížné začínat s naprostým minimem informací. S hlavními postavami jsem bojovala proto, že nejsou ani trochu psány tak, aby vám byly blíž nebo přišly sympatické. Naopak už od začátku mají svůj osobitý styl, což jsem nakonec vnímala jako výhodu a autorům přiznávám svůj obdiv, že dali přednost risku osobitosti, před nějakou dvojicí sympaťáků. Pokud máte rádi detektivky a především skutečnou detektivní práci (ne tu, kde vám z laboratoře do 10 min přijde kompletní rozbor a kde v databázi ihned najdete jména), tak vám mohu knížku jen doporučit. Pokud si ale spíš potrpíte na Sherlocka, nebude to pro vás asi ono.

Určitě hodně dobrá detektivka zaručující napínavé čtení díky modernímu tématu nebezpečí na internetu/darknetu. Zajímavý styl, kdy se střídají pohledy na věc ze strany obou policistů. Scény byly napínavé a ne jedna mi způsobila srdeční arytmii.

Skvělej napínavej detektivní triller, připomnělo mi to trošku takovej Death note v realitě, protože možnosti dark webu jsou prakticky stejný jako zápis do Deníku smrti. Tohle je zkrátka věc, kterou člověk dočte mega rychle, protože výběr další oběti, je morální dilema, o kterém rozhoduje hlasování ostatních návštěvníků dark webu, který jsou ale stejní hříšníci jako právě nominovaní a nikdo neví, čí jméno se objeví v dalších kolech o hlasování rozsudku smrti.