Recenze na knihu
Výhled přes střechy Suzanne Kelman

Tato kniha nás zavede do Amsterodamu v roce 1941. V tu dobu začíná okupace a město obsazují německé jednotky. Začíná zde nelehký život, tak jako i jinde v Evropě. Josef Held, vysokoškolský učitel matematiky si i nadále žije svůj poklidný život, vzpomíná na svou ženu a snaží se neřešit moc okolí. Ale pouze do té doby, než se rozhodne nabídnout úkryt svému studentovi Michaelovi, který je Žid. Jednoho dne dojde k tragédii a Josef se musí rozhodnout, zda bude riskovat svůj život. Tak jak to mám u knížek ráda, i tato je inspirována skutečnou událostí. Mám načteno už poměrně dost knih s tématikou druhé světové války, ale s tím, co se v příběhu odehraje, jsem se dosud nesetkala a bylo to pro mě neskutečně překvapivé a silné. Příběh zde sledujeme pohledem několika postav a můžeme si tak udělat názor na to, proč se jednotliví hrdinové chovají tak, jak se chovají. Navíc nás knihou provází tajemství, jak Josef přišel o svou milovanou ženu, a nejen to nás nutí číst dál a dál. Kniha nám ukáže obdobím druhé světové války, od roku 1941 až do roku 1945 a pár stránek i blízkou budoucnost. Knížka je velice čtivá, postavy i jejich jména jsou přehledná a celkově to má spád. Při čtení mě napadalo spousty slov, kterými by se dal vyjádřit příběh (smutný, napínavý, srdceryvný, lidský, náročný, drsný, krutý, dojemný,….), všechno to tam bylo a ve mně se odehrávalo neskutečné množství emocí. Navíc, zhruba v polovině knihy, přišel takový zvrat, že jsem napětím ani nedýchala a ke konci bylo tolik emocí, které jsem ani nečekala. Původně jsem si myslela, že dám knize čtyři hvězdičky, neboť pár věcí se mi úplně nepozdávalo (hlavně tedy překlepy a chyby v textu, kterých bylo opravdu hodně), ale čím více jsem přečetla, tím více si mě kniha získala. Nakonec jsem nemohla jinak než plný počet hvězd, jelikož mě kniha tak emočně pohltila a já posledních třicet stran už jen probrečela. Je to příběh o tichých a nenápadných lidech, kteří v sobě mají více síly, než tuší. Příběh, který Vás rozhodně zasáhne. Pokud máte rádi příběhy z druhé světové války o takových lidech, rozhodně po knížce sáhněte. Věřím, že budete spokojeni stejně jako já.