Recenze na knihu
Vyměnit vodu květinám Valérie Perrinová

Tato kniha nás zavede na hřbitov za jeho správkyní Violette Dušičkovou. Silná žena, která nám pomalu ukazuje tajemství svého života. Navíc tu potkáme spoustu zajímavých lidí, jejich osudů, lásek i trápení. Tato kniha si mě získala od prvních řádků a já si ji neskutečně užila. Violette jsem si okamžitě zamilovala a prožívala s ní její příběh. Neobvyklé prostředí hřbitova by mohlo čtenáře odradit, ale naopak. Bylo to tu skvěle zakomponováno a to, jak na něj pohlížela sama Violette, různé příběhy zesnulých i pozůstalých, to vše nás donutí zamyslet se nad životem i smrtí. Knížka je velice čtivá, čte se velice lehce, krátké kapitoly tomu jen pomáhají. Ač jsou tu jednoduché věty, tak jsou proloženy krásnými výrazy a myšlenkami. U některých se pousmějete, jindy Vás rozesmutní. Příběh se skládal z vyprávění o minulosti a z přítomnosti, navíc se nám tu střídali i jednotliví vypravěči a my jsme si tak mohli dát dohromady celý příběh po jednotlivých střípkách, až se to celé nakonec objasnilo a my pochopili celý smutný příběh. Děj nás celou dobu udržuje v napětí a my tak potřebujeme číst dál a dál. Krásný a smutný příběh, který jsem si moc užila a budu na něj ještě dlouho myslet.

mozaika, která se postupně skládá dohromady v celistvý příběh, smutná i plná naděje, psáno velmi citlivě, pohladí po duši

Nejkrásnější kniha, co jsem kdy četla. A že čtu hodně... Děkuji za ni...

Naprosto úžasná kniha. Čtivá, se spoustou zápletek a nečekaných rozuzlení. Velké připomenutí toho, že nic není tak, jak se na první pohled jeví. Ani situace ani lidé.

Neobvyklá kniha, jejíž hlavní hrdinkou je dívka, která vyrůstala v pěstounské rodině. Život se s ní vůbec nemazlil a přichystal jí nejedno překvapení. Jak se příběh vyvíjí z dívky se stává žena poté i matka, dobrá kamarádka, ale i milenka. Vše co se v knize odehrává se na konci spojí do jednoho konce.

Fascinující, ale velmi temná kniha...

Úžasná!

Moc hezká a smutná knížka.

Wow. Zajímavá kniha. Jednotlivé střípky, které se postupně skládají. je to docela pomalé a táhlé, líbily se mi citáty, které tam byli a konec mě dostal.

Pěkný nápad zpracovaný ve stylu červené knihovny. Spisovatelčiny obecné úvahy o životě jsou jen těžko snesitelné, postavy a vztahy schématické. Ani jako oddechovka.

Skvělá kniha o skvělé ženě, která se musí naučit zase žít.. Doporučuji!

To je tak krásná kniha, až se tají dech.

Violette Dušičková je velmi silná žena. Přesto, že se s ní osud nemazlil od malička, kdy málem umřela při utajovaném porodu, hledá celý život svoje štěstí v různých věcech a vztazích. Nejdřív v lásce k muži, pak k dceři, k přírodě, k lidem, k sama k sobě. A přitom vzpomíná, zjišťuje pravdu, potýká se s bolestí a hlavně žije. Pořád žije. A přitom nám vypráví svůj životní příběh, který ji formoval, do té, kým je dnes. Kniha je velmi francouzská. Cítíte vůni květin, francouzskou srdečnost, kulturu, máte pocit, že jste se tam přenesli. Příběh knihy není rozhodně jednoduchý, ale je velmi, velmi emotivní. Vyprávění přeskakuje časová období, chvíli jste u Violette, pak u jejího manžela, jednou jste na začátku jejich vztahu, pak v době odloučenosti, pak jste v současnosti, pak se vracíte v časové ose tam, kde už jste byli, ale tentokrát se příběh dozvídáte z pohledu jiné osoby, abyste se vrátili zase zpět. Díky tomu i střídáte místa, podle toho, kde hlavní hrdinka v průběhu let žila, ale souběžně s tím, prožíváte i příběh již zemřelých milenců, kteří do děje vnášejí zase to své. Občas se sice ztrácíte, ale zase se nacházíte. Zpočátku jsem si říkala, že s tím mám problém, moc jsem nad tím přemýšlela, ale pak jsem si uvědomila, že není nutné se snažit rozumět od začátku úplně všemu. Začala jsem knihu číst přes pocity, emoce. A najednou bylo vše mnohem jednodušší, nasávala jsem každou kapitolu od začátku intuitivně, a přestalo mi vadit, že jsem třeba až v půlce pochopila, o jakém období to zrovna teď je. A i tak se dílky příběhu skládaly pomaličku do sebe, jak kousky skládačky, aby vám na konci vylezl celý příběh se všemi svým odbočkami, který vás neskutečně chytil za srdce a vlastně vás i rozbil na milion kousíčků, aby vás na úplném konci zase složil nadějí. Nic podobného jsem ještě nečetla a chápu, že to nemusí sedět každému, ale pro mě to bylo naprosto wow. Postava Violette byla komplikovaná, ale neskutečně laskavá, empatická, milující, ale také velmi trpící, ale skromná a nestěžující si. Takovou jako ona bych chtěla mít za přítelkyni, nebo možná jsem měla většinu knihy chuť jí obejmout a vrátit jí, to co ona dávala všem kolem sebe. Stala se pro mě jednou z nejsilnějších knižních hrdinek, o kterých jsem četla. Řeč i styl autorky mi sedl. Má dar umět do slov vměstnat vše tak, že opravdu vše před sebou vidíte a cítíte, prožíváte díky ní neskutečné emoce. Má velmi širokou slovní zásobu, dialogy jsou jasné, stručné, což doplňuje atmosféru knihy, nikde se moc široce nerozepisuje o tom, co která postava cítí a přesto to cítíte naprosto přesně. Podle mě je to neskutečně skvělá práce se slovy. Tuto knihu jsem objevila díky doporučení a jsem moc ráda, že jsem si jí přečetla a že jsem objevila tuhle skvělou francouzskou autorku. Za mě je kniha naprosto skvělá. Uznávám, že není pro každého, někomu může připadat rozvláčná, nelogická, není chronologicky jasná. Ale je to opravdu zážitek. Knihu nečtěte, knihu prociťte a snad vás dostane tak jako mě. Dávám pět z pěti. A těším se na další knihu autorky.

Opravdu přečteno jedním dechem za 24 hodin. Krásně smutná, neodložitelná kniha plná nečekaného.

Příběh co vás pohltí a nepustí, dokud nejste na poslední stránce . Wow. Mohlo by to být jen čtení o všedním, obyčejném životě s dalšími prolínajícími postavami ,ale není. Je to lidské ,smutné a přesto plné naděje , lásky, radosti z maličkostí, prostě krásné čtení. Úžasně napsané.

Dívka která byla z děcáku brzy otěhotní a má se záletným manželem holčičku. Je skvělá matka ale nemají ji rádi rodiče manžela. I přesto si vyhrazují právo na vnučku. Nelehký život a nešťastná náhoda zcela změní všem život.