Recenze na knihu
Ženy z Bohnic Edna Nová

12 žen, 12 mini příběhů, které píše život sám. Děkuji autorce za tuhle cestu za zdi Bohnické léčebny. Byla syrová, krutá a přece zanechala naději. Závěr knihy jsem totálně probrečela. Budu do ní nahlížet pokaždé, když budu mít pocit, že už nemůžu dál.

Těšila jsem se, že nahlédnu za zdi psychiatrické léčebny, ale kniha pro mě byla obrovským zklamáním

Čekala jsem od knihy asi trochu něco jiného, prostě několik příběhů z pohledu další pacientky, přečetla jsem ale víc mě nezaujala.

Mně se kniha líbila, ale je ta ta z knih, která stačí přečíst pouze jednou.

Já se taaak strašně těšila až dorazí,ale obrovské zklamání...žádný příběh,jen popis osob. Čekala jsem "román" o životě v léčebně z pohledu pacientky,(pracuji jako sestra na psychiatrii),ale to bohužel vůbec. Přečteno za hodinu,líbilo by se mi to jako předloha ke knize. Opravdu velké zklamání

Příběh 12 žen, které se dostaly právě do Bohnic, mezi nimi samotná autorka, která tam strávila pět měsíců. Ze svých vzpomínek sepsala, jaké ženy tam potkala a jak se tam sama ocitla. Tohle čtení není vůbec jednoduché. Některé příběhy by mohly být tím našim nebo někoho nám blízkého. Nikdy nevíte, kdo se ocitne v těžké situaci. Autorka zde otevřeně popisuje, s jakými problémy se tam ženy ocitly, jak se chovaly a někdy i to, jak to s nimi dopadlo. Sama autorka nám ukazuje i svůj příběh. Je to malá útlá knížka, která nám však může mnohé předat. Pohled toho, jak to chodí za zdmi blázince přímo z pohledu pacienta, mě opravdu bavil. Nečekejte žádné hluboké studie, ale právě to, jak to vnímá sám pacient, díky čemuž dostává knížka nový rozměr. Úžasné jsou také ilustrace, které skvěle doplňují každý příběh. Z nich opravdu vyzařuje smutek, úzkost, deprese.