Recenze na knihu
Půlnoční vlny Steven Erikson

Půlnoční vlny pro mě byly velkým překvapením. Steven Erikson opustil nám známé prostředí a vydal se na cestu časoprostorem na jiný kontinent a do jiné doby. Čtenáři je tak předložen neuvěřitelně spletitý příběh, který staví především na komplexních ( trojrozměrných) hrdinech. Ti jsou vedeni svými vlastními pohnutkami, proto na pozadí střetu dvou rozdílných kultur probíhá i velké množství osobních příběhů, dramat a tragédií. Největší prostor dostávají zejména bratři Sengarové na straně Edurů, jejich protipólem jsou bratři Beddiktů. Každý z nich je unikátní individualitou, nesoucí si své vlastní touhy, prohry, vítězství a démony. Charakter každého z nich je vykreslen tak dokonale, že tomu zkrátka věříte. Autor i tentokrát do příběhu zakomponoval velké množství emocí, velké bitvy, intriky, touhy, beznaděj, magii, lásku, nenávist, šílenství a zradu. Smrtelné hry bohů a smrtelníků jedou na plné obrátky a na povrch vyplouvá řada tajemství. Heroické dějové linie jsou tentokrát odlehčeny neodolatelně komickým příběhem Tehola Beddikta a jeho sluhy Buga, což k mému překvapení opravu funguje. Už dlouho jsem se takhle nenasmála. Jejich dialogy jsou jedním slovem prostě geniální. Steven Erikson opět dokázal, že kvalitní dark fantasy není mrtvé.