Recenze na knihu
Dračí oči – Černý jezdec Kristina Hlaváčková

Druhý díl se mi líbil o něco méně než ten první, čekala jsem od toho něco víc. Štve mě že to má také strašně dlouhé kapitoly , tyhle knížky se mi čtou vždy hrozně pomalu

Děj knihy začíná přesně tam, kde první díl skončil, takže příběh hezky navazuje. Začátek knihy je maličko pomalejší a týká se hlavně toho, jak se mladá princezna Elena sžívá se staronovým prostředím. Na scéně se objevuje i pár nových postav, které skvěle doplňují ty už známé. Hodně mě baví pošťuchování hlavní hrdinky s jejím novým učitelem. Trošku jsem tipovala, že by tam mohlo dojít i k rozvoji nějaké výraznější romantické linky, ale zatím se tak nekoná. Jemné náznaky se sice objevují, ale zatím nic velkého. Za mě to ale není vůbec na škodu. Možná právě naopak. Elena už sice není malé dítě a na začátku byl vidět určitý posun, ale v druhé polovině knihy zase trošku sklouzla k chování, které mi zcela nesedělo. Bohužel pro mě občas nebyly úplně přehledné přechody mezi některými scénami. Působilo to mírně zmatečně a chvilku mi trvalo, než jsem se znovu zorientovala. Co ovšem oceňuji, je zpracování světa. S tím si autorka dala opravdu mnoho práce a vytvořila zajímavý svět, plný různých magických bytostí. Za mě je plus i to, že magie má určitá pravidla a po jejím používání se dostaví určité následky. Nemám v knihách ráda, když se v podstatě může stát cokoliv, aniž by to hrdinu nějak ovlivnilo. Konec byl poměrně rychlý a chaotický a stejně jako většina postav ani já si nejsem jistá, co přesně se stalo. Jsem tedy docela zvědavá na třetí díl a na to, jak autorka naváže a jakým směrem se bude děj dále ubírat. Přestože mám pár výtek, tak jako celek mě kniha bavila a čtení jsem si užila.

Stejně jako u prvního dílu, střídání pohledů přetrvává bez jakéhokoli náznaku. Tentokrát je však téměř nemožné poznat kdo to sakra mluví. Ženskou hlavní hrdinku máme naštěstí jen jednu, ale když se pohled přepne do mužského POV, autorka nám neřekne ani jméno. Kapitoly se také moc nezkrátily. Ale příběh už se nemotá jen kolem učení a je tedy mnohem zajímavější. Hlavní hrdince je 15 a působí více uvěřitelně a chytře. Napínavé scény budují atmosféru, které četla jsem se zatajeným dechem a vtipy, kterých je v knize požehnaně, nepůsobí trapně. Jediná škoda, že některé zápletky lze předvídat... Inspirace Hobbitem a Pánem prstenů zůstává stejná.