RECENZE: Zimní sestra

Moje pocity z této knihy nejsou zrovna kladné a nemá to co dělat s tím, jak je kniha napsaná. Anebo možná má. Je totiž napsaná tak, že mě hluboce zasáhla, a ještě po jejím dočtení jsem cítila smutek. Je to příběh plný lásky a bolesti. Lásky nezdravé a bolesti zbytečné, jak už to v životě bývá.

O autorce

Autorkou tohoto srdceryvného thrilleru je bývalá univerzitní učitelka kreativního psaní Megan Collins, která je v současnosti šéfredaktorkou časopisu literárního 3Elements Literary Review, který se zabývá literaturou, uměním a fotografováním. Zimní sestra je jejím knižním debutem, nicméně na Maganině webové stránce už lze předobjednat další její knihu s názvem Behind the Red Door, která by v originálu měla vyjít v srpnu 2020.

Vyprávění

Středobodem celého příběhu je sestra hlavní postavy, Persefona. Její jméno odkazuje na příběh z řecké mytologie, v němž Persefonin otec Zeus slíbil její ruku svému bratrovi, bohu podsvětí, Hádovi. Persefona by tak byla odsouzená k životu v podsvětí. To se ale nelíbilo její matce jménem Démétér, která Diovi pohrozila zničením veškeré úrody na zemi. Zeus tak musel přistoupit na dohodu mezi Hádem a Démétrou, že Persefona bude přebývat třetinu roku v Hádově říši a dvě třetiny roku bude na zemi se svou matkou.

Hlavní postavou je Persefonina mladší sestra Sylvie, která prostřednictvím ich-formy čtenáři zprostředkovává svůj příběh, který se začal odehrávat ve chvíli, kdy zmizela její sestra. To se stalo již před 16 lety. Sylvie nyní slaví své 30. narozeniny a stále se přes události spojené s Persefonou nedokázala přenést, protože od té doby mají vliv na veškerá rozhodnutí, která v životě udělala.

Z jejího životního stereotypu ji vytrhne až zpráva o matčině nemoci. Je totiž potřeba, aby se o ni někdo postaral. Sylvie se tedy vrací do svého rodného města, s nímž se pojí mnoho nepříjemných vzpomínek spojených nejen s Persefonou a jejím zmizením, ale i s jejich matkou, která se po zmizení své prvorozené dcery úplně proměnila

Sylvie i její matka Annie žijí každá ve svém vlastním světě zatíženém vinou. Obě si vyčítají, co se stalo Persefoně, aniž by o tom spolu byly schopné mluvit. Příběh poukazuje na to, jak uzavření se do sebe může nakonec zničit hned několik lidských životů a ovlivnit jejich vztahy s okolím i k sobě sama.

Recenze

Závěrečné rozuzlení se dá vytušit již zhruba v druhé polovině příběhu, ale čtenář přesto tajně doufá, že se spletl. Autorka pracuje převážně s psychologií jednotlivých postav a na rozdíl od mnoha jiných autorů si nezakládá na zvláštních až neuvěřitelných událostech, které by zapříčinily událost jinou. Všechno je to vlastně až bolestně jednoduché a příběhu to tak dodává na určité autentičnosti a uvěřitelnosti.

Lidská psychika je fascinující a z většiny neprobádaný svět. Je úžasné pozorovat, jak na traumatickou událost reaguje každý jedinec úplně jinak. Jak se život najednou dělí na život před traumatem a život po traumatu. Jakou moc může mít láska ve všech svých podobách. To je autorčino poselství, které jsem si z knihy odnesla a budu díky ní dál vyhledávat podobně laděné příběhy.