V hlavě 2 aneb Příběh o tom, jaká umí být puberta potvora | FILMOVÁ RECENZE

Režisér Pet Docter se nechal slyšel, že prvotina „V hlavě“ z roku 2015 byla poměrně osobní. Onen personalizovaný prvek pětice základních emocí – radosti, vzteku, strachu, nechuti a smutku, který pramenil z výchovy vlastní dcery, se postaral o neotřelý divácký moment. Je poměrně obtížné navazovat na předchozí úspěchy, hlavně za situace, kdy Disney trochu tápe ve tmě. S filmem „V hlavě 2“ ale rozhodně nešlápl vedle a s neotřelou radostí sbírá jednu pochvalnou recenzi za druhou.

Nové emoce i pěkný příběh v pozadí!

Kelsey Mann se rozhodl navázat na úspěchy Doctera a převzít osvědčený model. Vrací jak staré dobré známé, tak přidává i nové, hodně barevné a velmi osobité emoce. Úzkost, stud, nuda a závist přebírají velení, jsou roztržité a celkem neukotvené. Takže není divu, že s Riley nadělají pořádnou paseku. Kromě těchto „potvůrek“ přichází nostalgie, ale ta se v dějové linii jenom krátce mihne a nabízí tak předzvěst pro to, jakým směrem by se mohlo ubírat případné pokračování.

I v tomto případě se však na pozadí odehrává zajímavý, i když poměrně jednoduchý příběh. V prvním díle to bylo stěhování do nového domova, teď je to účast na hokejovém kempu, která by mohla hlavní hrdince a jejím kamarádkám zajistit místo ve středoškolském týmu.

Jenže v tom by byl čert, aby v takto jednoduché situaci nebyl zakopaný nějaký ten pes. A také, že je. Riley totiž záhy zjišťuje, že obě její nejlepší kamarádky se chystají nastoupit na jinou střední školu a ona tak zůstane opět sama. Je tedy vržena do obdobné situace jako v roce 2015, kdy musela opustit své přátele a asimilovat se jinde. Riley se tak pere s rozhodnutím, jestli má strávit poslední letní soustředění se svými nejlepšími kamarádkami, nebo se snažit získat si potenciální kamarády ve své nové škole.

Skvělá podívaná nejen pro malé diváky!

V jednoduchosti je krása a studiu tato mantra funguje se 100% přesností. Podle čísel, která se k nám ze zahraničí dostávají, lze už teď směle konstatovat, že půjde o jeden z nejúspěšnějších filmů tohoto roku.

Neodpustím si však i jedno bohužel. Zatímco v prvním díle došlo k většímu střetu mezi emocemi dětí a dospělých, druhé „V hlavě“ se soustřeďuje spíše na prožitky protagonistky a zbytek více či méně upozaďuje. Vedlejší postavy tu tak nedostanou tolik prostoru a někdy trochu bizarní putování vnitřkem mysli puberťáka přebije celé aktuální sdělení. Nicméně jedná se o drobné nedokonalosti jinak pěkného celovečerního filmu, který stejnou měrou nadchne jak děti, tak i jejich dospělý doprovod. Možná i proto dokážu pár šlápnutí vedle lehce přehlédnout a hrdě prohlásit, že tohle rozhodně stojí za to. Náhled na pubertu z animovaného pohledu je rozhodně něco, co by vás nemělo minout.

HODNOCENÍ: 100 %