RECENZE: Zmizím ve tmě - prozkoumejte další opravdový zločin

Kniha s tajuplným názvem nese v anglickém originálu podtitul One Woman's Obsessive Search for the Golden State Killer, česky tedy Obsesivní pátrání jedné ženy po zabijákovi z Golden State. Myslím, že tento popis v sobě zahrnuje vše, celou anotaci knihy.

Vše začalo v roce 1976 ve zlatém státě, Kalifornii, ve městě Rancho Cordova, kdy muž, později přezdívaný Násilník z East Area znásilnil mladou ženu v její vlastní posteli. Jeho řádění plné násilí na ženách pokračovalo, nezáleželo na tom, že je doma muž, ten ležel svázaný v jiné místnosti, bezmocný. Tak to pokračovalo, dokud se násilník nestal vrahem. A ani pak to neskončilo. Celá osmdesátá léta se lidé v různých částech Kalifornie obávali útoku násilníků, aniž by věděli, že je to jen jeden muž.

Michelle McNamara byla novinářka a nadšenkyně do nevyřešených zločinů. Řešení odložených případů ji lákalo už od mládí, když se tato vášeň skloubila s jejím spisovatelským nadáním, metodičností, umanutostí, trpělivostí a přesvědčivostí, nebylo divu, že se pustila do jednoho z nejsložitějších případů v USA. Obsese, posedlost. Tato slova opravdu nejsou daleko od pravdy, Michelle seděla u případu denně, sháněla důkazy, jednala s policií, vyslýchala svědky a během toho psala články na svůj úspěšný blog True Crime Diary. Tento způsob života ji také dovedl k předčasné smrti (neúmyslné předávkování léky), a tak za ni knihu, kterou právě držím v ruce, dokončil její manžel a dva z jejích spolupracovníků.

Zmizím ve tmě je opravdu non-fiction. Nečekejte žádný dramaticky fantaskní příběh o pátrání obyčejné ženy po vrahovi, ne, tenhle příběh je vyšetřovací složkou, zápisem příběhů jednotlivých obětí a výpovědí svědků i zpovědí autorky. Ačkoli, nebo možná právě proto, že se nejedná o fikci, je příběh extrémně mrazivý. Jen si to představte, že se někdo vloupe k vám domu a ublíží vám tam… A to se opravdu dělo.

V knize najdete velké množství informací, jak ze světa zločinu a vývoje vyšetřovacích metod, tak z různých vyšetřovatelských komunit v USA, diskuzních fór apod. Ačkoli to nezní příliš zábavně, nudou jsem se u toho určitě nekousala. Bylo to přinejmenším fascinující, a ano, občas jsem měla pocit, že život v USA je v některých věcech pro mě, jako obyčejnou českou holku, sci-fi.

Největší obdiv si podle mě zaslouží autorka knihy. Neustále mi vrtalo hlavou několik otázek – Jak dokázala přijít na všechny ty věci? Kolik času jí to zabíralo každý den? Kde všude musela hledat? Kolik jí to stálo peněz? Nebála se? Kdy už toho vraha odhalí? A díky tomu, že se autorka nijak nedistancuje v knize od vyprávění, na většinu otázek jsem odpovědi našla. Snad kromě té poslední, protože to autorka za svého života nestihla.

Co se týče samotného čtení, část knihy je sestavené z článků autorky z jejího webu či z jejích příspěvků do novin, závěr ovšem vzešel z pera jejích spolupracovníků, kteří pro nás čtenáře Michellino vyšetřování uzavřeli a doplnili o aktuální informace v době vydání knihy. Bohužel je velmi patrný skok ve čtivosti a poutavosti textu mezi autorkou a jejími kolegy, jedná se ovšem jen o poslední část knihy, a z určitého pocitu úcty k autorčině práci nejsem schopná to hodnotit negativně.

Když to shrnu za závěr: Knihu jsem četla opravdu dlouho, ačkoli jsou jednotlivé epizody vyšetřování psány čtivě, nedokázala jsem postupovat, nešlo se mi začíst. Na letní dny je to určitě těžká četba, na podzim by mi to možná sedlo víc. Kvalita psaní se negativně mění v závěru knihy po autorčině smrti, kdy fakta nastřádaná autorkou předkládají čtenářům její kolegové, ale pořád je očividné, že se jednalo o mravenčí práci ve vyšetřování závažného případu. Kniha je sbírkou enormního množství faktů, je fascinující a svým způsobem vyčerpávající, o čemž asi také vypovídá to, že jsem knihu četla relativně dlouho.

Přijde mi, jako by se misky vah klonily z jedné strany na druhou, závaží na té pozitivní straně jsou ale mnohem větší a těžší, takže knihu určitě doporučuji milovníkům zločinu. Jen nepočítejte s tím, že to bude jednohubka.

Hodnocení: 70 %