RECENZE: Zlatá klec

Zlatá klec – Když se zhroutí nádherný domeček z karet!

Faye si žije doslova jako na obláčku, je opečovávaná, může mít všechno, co si zamane, pobývá v nádherném domě. Pracující manžel totiž dře od rána, do večera jen aby si jeho nádherná ženuška mohla dovolit nic nerušené bytí, její jedinou starostí je péče o nezletilou dceru a udržování blahobytu rodinného krbu. O takovémto postavení sní každá mladá žena, ale jen málokteré se tohle opravdu poštěstí realizovat. Nicméně „paní domácí“ by mnohem raději upřednostnila trampoty střední vrstvy, ráda by se uplatnila na trhu práce, přeci jen to byla ona, kdo vnukl Jackovi a jeho obchodnímu partnerovy podnikatelskou ideu, díky které se jim tolik daří.

Již z anotace je patrné, že ideál „skvostného páru“ netrvá věčně. Partneři se od sebe postupně vzdalují, iluze dokonalosti bledne a na povrch se dostávají staří kostlivci z dávno zapomenuté skříně. Manžílek se postupem času stává nevěrnou loutkou, která si užívá, kde jen může. Při jedné obzvláště horké aféře bublina praskne, nicméně z rozvodu nedostane bývalá ani korunu. Místo pozlátka tak přichází šedivé dny plné bezmoci.

Jenže hlavní hrdinka není žádná zlomená chuděrka, která by fňukala nad rozlitým mlékem a nadávala na kruté přičinění osudu. Rozhodne se chopit své příležitosti, využít přirozené inteligence a vzít spravedlnost do vlastních rukou s cílem přichystat záletníkovi sladkou, leč krutou pomstu. Jistě, dějová linie není žádným velkým originálem, na poli literatury pro ženy jsou podobné počiny téměř na denním pořádku. I přesto je však pilotní protagonistka něčím jiná, nejedná se o žádnou trosku, která by byla jen krásná, ale v hlavě měla jen piliny. Tahle ženská si vás získá bez ohledu na to, že je vám dvacet, čtyřicet, či šedesát. Knížka je trochu feministicky laděná, a tak si jak v ní, tak i v hlavní hrdince, najdeme každá to své.

Shrnutí recenze ke kniza Zlatá klec

Kniha je sice malinko předvídatelná, ač zajímavě strukturovaná, poněvadž nabízí pohled do minulosti, přítomnosti i budoucnosti, díky čemuž si lze vytvořit opravdu ucelený obrázek situace. Je třeba podotknout, že ač se zde nenachází žádné překotné scény, wow efekty, či podobná přemrštěná spojení, tak i přesto si čtivost a styl, kterým je toto dílo sepsáno užijete. Mimo jiné je zde přítomná i výborná stylizace psychologického profilu jednotlivých postav, z nichž vás bude zaručeně mrazit.

Pokud se pídíte po dobrém čtivu, které vám bude místy připomínat jiné psychologické thrillery, z nichž za všechny zmiňme třeba „Poslední paní Pahrishovou“ z nakladatelství Domino, tak směle do toho. Camilla Läckberg vás rozhodně nudit nebude, naopak v některých momentech se budete více, či méně ztotožňovat se svízelnými případy, které jsou zde nastíněné. Kromě toho vám spisovatelka do vínku nadělí mnoho podnětů k přemýšlení.

Pominu-li obsah tohoto dílka, tak za zmínku stojí rovněž i předsádka, která je opravdu skvostná. Zlaté písmo bude jistě ozdobou vaší knihovničky! Zaručený tip na dlouhé zimní večery, to vám garantuji!