RECENZE: Vražedný rej - U tohoto příběhu raději nejezte

Vražedný rej je tedy již čtvrtým pokračováním série se svérázným detektivem Martinem Sneijderem, teda promiňte Martinem S. Sneijderem (interní vtípek pro všechny, kteří ho znají). Tahle vyšetřovatelská legenda je momentálně postavena mimo službu, ale jeho roli převezme jeho bývalá žákyně Sabine Nemez. Sabine musí přijít na to, proč několik kolegů z policie spáchalo sebevraždu. A ne zrovna nějakým poklidným způsobem doma ve vaně. Tyhle sebevraždy by se daly popsat jako „rozmašírování“.

Sabine postupně zjišťuje, že sebevraždy mají spojitost s jedním hodně starým případem, a že by mohl existovat někdo, kdo by se mohl chtít policii mstít. A hlavně že je u policie stále hodně lidí, kteří nemají zájem na tom, aby se tento starý případ znovu otevíral. Bohužel se Sabine do případu zaplete tak moc, že i jí začne hrozit nebezpečí. A tak se přes vlastní nelibost bude muset do vyšetřování zapojit i Martin, aby jako správný mentor svou učednici zachránil a společně celý případ rozlouskli. Otázkou je, jestli se svým zapojením neváhal až příliš dlouho.

Vražedný rej

Verdikt

Celý příběh je postaven na popisu odvetného tažení člověka, který má pocit, že na něm byla spáchána křivda. Akorát na rozdíl třeba od populárního filmu John Wick, tohle tažení nesleduje divák/čtenář z pohledu Keanu Reevse, ale z pohledu někoho, kdo chce celé řádění zastavit. Tím pádem je čtenář neustále krok pozadu a čeká na chybu protivníka. Důsledkem je reakční děj, který má spád a nenudí hluchými pasážemi. Dokonce i dialogy mezi postavami jsou stručné a k věci. Nejzajímavější jsou samozřejmě dialogy mezi Martinem a Sabine, které podtrhují kontrast mezi unaveným, cynickým detektivem razícím heslo „účel světí prostředky“ a inspektorkou mladou, akční, plnou ideálů a za každou cenu dodržující předpisy. Tahle interakce vytváří hodně situací, ve kterých je potřeba kompromisů a které nutí zpochybňovat vlastní hodnoty.

Knihu bych doporučil čtenářům, kteří mají rádi akčňáky s motivem vendety a také těm, kteří obdivují nebojácné vyšetřovatele a vyšetřovatelky s přímočařejším přístupem k práci.

Pro ty nerozhodnuté mám ještě tři bonusové důvody, proč si knihu přečíst:

1.  Budete mít možnost porovnávat, jaká sebevražda je nejhorší (obzvlášť pro hasiče a další lidi, kteří ten nepořádek musí uklízet).
2.  Zjistíte, že vtipy o tom, jak ženy rády vytahují sra*ky z minulosti, jsou pravdivé (samozřejmě, Sabine, bylo to kvůli případu…)
3.  Zjistíte, že vtipy o tom, jak muži nechají ženy udělat všechnu práci a pak si přivlastní zásluhy jsou pravdivé (musím to udělat genderově vyvážené, promiňte, pánové).