RECENZE: Ultimátum - Sophiina volba pro kapitána Hoffmana

Zapomeňte na rozličné časové linie a hluboké dramatické oblouky, dnešnímu recenzovanému příběhu vládne přímočará jednoduchost. Mezitím, co se kapitán Bill Hoffman připravuje na start letu 416, jeden z dvojice teroristů unáší jeho rodinu. Brzy po vzletu je kapitán kontaktován únoscem, a dozvídá se nekompromisní podmínky. Buď otráví všechny cestující na palubě, nebo jeho rodina zemře. A navíc je mezi lidmi na palubě teroristův komplic. Billa čeká nejkrušnějších několik hodin jeho života.

Jakmile se usadila, splynula s davem; temena hlav se chvílemi nakláněla v souladu s pohyby letadla jako ovce namačkané na korbě náklaďáku...

Kniha Ultimátum

Vzletná recenze je tady

Za normálních okolností bych po dočtení této knihy jen lehce pokrčil rameny a život by pokračoval nevzrušeně dál, ale vzhledem k mé práce recenzenta, se pokusím nějak rozvinout těch pár myšlenek, které k tomuto titulu mám.

Když je kniha dobrá, máte k ní sakra co říct a nezřídka se stává, že samotnou délkou text připomíná spíše kratší povídku než recenzi. Na druhou stranu,když zjistíte, že čtete něco, co připomíná velký průšvih, řádky naplníte vlastně stejně snadno jako v prvním případě, akorát že místo chvály vytasíte zbraň nabitou třaskavě kritickými argumenty. Co ale napsat o knize, která balancuje přesně uprostřed?

Příběh byl dobrý, kapitoly pěkně odsejpaly a s dočtením knihy jsem neměl problém, ale pro mě v tom celém koktejlu chyběl prvek překvapení, něco co bych nečekal, dějový twist, po kterém by se mi podlomila kolena a já jen čuměl s otevřenou pusou a nechápal co se to k sakru stalo. Když jsem pak četl v doslovu, kolikrát autorku s Ultimátem poslali někam, vlastně mě to vůbec nepřekvapilo. Pokud si říkáte, že jsem rozmlsaný a zbytečně náročný, možná vám dávám za pravdu a přiznávám, že jste trefili hřebíček na hlavičku.

Zatímco hvězdy pohasínaly a po obzoru se roztahovaly růžovooranžové pruhy svítání, měl pocit, jako by ho letadla vyslýchala. Dokáže unést břemeno zodpovědnosti? Je skutečně mužem, kterého si tahle práce žádá?...

A jdeme na přistání

Stejné pocity jako jsem měl při čtení tohoto románu mívám u většiny produkce streamovacích služeb. Neurazit, nenadchnout, hlavně se vejít do průměru. Abych nekončil negativně, zkusím závěrem přidat něco pozitivního. Bylo mi strašně sympatické, jak velký respekt k létání z autorky čišel. A musím se přiznat, že mě vyvedla z představy, že letový personál je vlastně jen jiný název pro číšníky. Zkrátka, kdyby o sobě sama neřekla, že byla letuškou, stejně bych jí z toho podezíral. Tak zase někdy příště. Na přečtenou.

Hodnocení: 68 %