RECENZE: Ukradený dědic – Povedený návrat do drsného světa víl

Ačkoli už k nim nepatřím, musím je zachránit. Když zemřou, zmizí spolu s nimi i poslední střípek toho, čím jsem bývala, a mě už pak nebude ukotvovat vůbec nic.

Elfhame je zpět

Od velké Hadí bitvy již uplynulo osm let. Lady Nora se znovu zmocnila citadely Ledové jehly na mrazivém severu a spřádá plány, jak svou moc postupně rozšířit i dále. Její dcera Suren od ní prchla, dlouhé roky přežívá na pomezí světa obyčejných smrtelníků a Elfhame. S mnoha jizvami na těle i duši se osamocená probíjí každým dnem, snaží se na svůj předchozí život zapomenout. Jenže jednoho dne ji minulost dostihne a ona se znovu setkává s princem Doubkem, dědicem Elfhame, o němž si kdysi dávno myslela, že je její přítel. Mezitím dospěl, zesílil a má před sebou nebezpečnou misi. Doubek chce, aby se k němu Suren přidala. Ale dokáže Suren znovu čelit hrůzám, na než chtěla jednou provždy zapomenout? A dokáže obrnit své srdce tak, aby okouzlujícímu princi znovu nepropadla?

Mou největší slabostí byla vždycky touha po lásce. Je to zející propast v mém nitru, a čím víc do ní sahám, tím snadněji se nechám oklamat.

Minulost se hlásí o slovo

Elfhame je znovu tady a já už od našeho posledního setkání téměř zapomněla, jak temnou má příchuť. Temnou, a přesto vábivou natolik, že vás pohltí a probudí touhu chtít víc. Doubka i Suren jsme již měli možnost poznat v Krutém princi, tentokrát je však Holly Black představuje ve zcela novém světle.

Suren každý den balancuje nad propastí. Kvůli své minulosti má na Elfhame jiný pohled než většina víl a je znát, že sama sebe teprve hledá. Do jejího křehkého světa znovu ze dne na den vpadne Doubek a postupně rozbíjí její pečlivě vybudované obranné zdi. Oba si prožili těžké chvíle a mají spoustu tajemství, jejichž odhalení autorka opravdu pečlivě nadávkovala. Opatrně okolo sebe našlapují, přibližují se a vzápětí uskakují, touží a přesto nevěří. Dohromady tvoří zajímavou dvojici, jejíž kroky budete chtít sledovat.

Snaž se věřit, že ať už se stane cokoli, ať už řeknu, udělám nebo jsem udělal cokoli, je mým záměrem, abychom to všichni přežili.

Linka, kterou Holly Black upředla, je ponurá, plná tíživých okamžiků a komornější než v Krutém princi. Ale přesně proto si mě dokázala tolik získat. Těch opravdu velkolepých momentů tady bylo poskromnu, přesto ale úponky příběhu pomalu omotaly a nepustily, dokud jsem se nedostala na samotný konec. Umění spřádat intriky a hrát si se slovy autorka ovládá velice dobře, a tak si nikdy nemůžete být jisti, komu a kdy věřit. A to ani v případě samotných hrdinů.

Kromě Doubka a Suren tady navíc najdete i velice zábavné vedlejší postavy Tiernana a Hyacinta, které skvěle obohatily nejen zápletku samotnou, ale postaraly se o mnoho zajímavých dialogů. Místy by se hodil trochu větší vhled do myšlenek Doubka, který je i po dočtení pořád velkým otazníkem. Jenže vypravěčkou je tentokrát Suren, a tak vám nezbyde než tápat spolu s ní, a to až do samotného konce, který dokáže překvapit. I pak vám však zůstane v hlavě mnoho otázek, ale hlavně touha okamžitě číst dál. Takže… kdy má vyjít další díl?