RECENZE: Takový prima věk

Kiley Reid se ve své nové knize rozepisuje o mnoha věcech, ale ústředním tématem je rasismus. Celkově se zabývá tím, jak může barva pleti v dnešní době ovlivnit budoucnost jedince. Sama je Afroameričankou a žije dokonce na tom samém místě jako její hlavní hrdinka. Nicméně popírá, že by v příběhu vycházela z vlastních zkušeností.

Zajímalo mě, jak je to doopravdy s rasovou nesnášenlivostí ve Filadelfii, kde se příběh odehrává. Už první fakt mě překvapil. Filadelfie je největším státem Pensylvánie a žije zde přibližně 41 % bílých Američanů a 43% Afroameričanů. Tak mě napadlo, jak se stane, že ve městě, kde je převaha Afroameričanů může docházet tak často k rasovým útokům a nesnášenlivosti? Možná právě proto? To vlastně ani nepopírají články z tamních médií, které nesou všeříkající nadpisy jako „Bude někdy Filadelfie anti-rasistické město?“ nebo „Filadelfie si zaslouží anti-rasistická media!“. Obrázek si asi může udělat každý sám. A tak se ani autorce nedivím, že se do toho opřela a napsala Takový prima věk.

Příběh

Hlavní hrdinka Emira je černoška, žije ve Filadelfii a ke studiu si přivydělává jako chůva u bohaté bělošské rodiny Chamberlainových. Dochází jí čas, protože se blíží její pětadvacáté narozeniny a od té doby si bude muset sama platit pojištění. Navíc plat au-pair jí pokryje sotva nájem. Nicméně Emira má svou práci ráda a ještě raději má malou Briar, o kterou se stará.

Jednoho večera, když se baví na party s přáteli, jí zavolá paní Chamberlainová s prosbou, aby vzala okamžitě její dceru do nonstop supermarketu pro bohaté, jak je několikrát v knize zmíněno. A jelikož je každá koruna dobrá, Emira souhlasí a z večírku se taxíkem vydává přímo k Chamberlainovým.

Bohužel pro Emiru, ostraha supermarketu a jedna zákaznice příliš rozumu nepobraly a domnívají se, že holčičku někde ukradla a usoudily tak jen proto, že mají odlišnou barvu pleti. I když je naprosto zřejmé, že Briar svou chůvu dobře zná, musí na místo nakonec přijet pan Chamberlain a situaci vyřešit. Pro všechny zúčastněné je to nepříjemná situace, ale Emira to přejde a nechce se o tom dál bavit. I když má svědka, který celou situaci točil na mobil. Ten jí však slíbí, že video smaže, když si to tak přeje a shodou okolností se o pár dní později potkávají znovu.

Kelley je běloch (s velkým antirasistickým nadšením) a očividně má o Emiru i jiný zájem, než jsou lidská práva, a tak spolu začnou randit. Zezačátku je všechno zalité sluncem a nic nebrání nové lásce. Do doby, než se má Kelley seznámit s Emiřinými zaměstnavateli. Alix Chamberlainová je sice úspěšná podnikatelka, skvělá manželka a matka, ale taky Kelleyho bývalá láska ze střední…

Verdikt

Tenhle příběh měl opravdu velký přesah. Zaprvé proto, že se zabývá rasismem (který je velmi diskutovaným tématem) a hranicí mezi tím, co je ještě normální a co už je bráno jako rasová diskriminace.

Zadruhé proto, že je příběh primárně o vztazích, o tom jak se sebou necháváme manipulovat ať už vědomě, či nezištně a že i my sami jsme občas v roli manipulátora. Možná proto na mě celý příběh působil velmi reálně, až tíživě. Ať už kvůli Emiře, která byla díky lidem, co pro ni přece chtěli „jen to nejlepší“ tlačena někam, kde být nechtěla, nebo kvůli Alix, která za každou cenu musela vypadat přede všemi nejlíp, přestože tím všem okolo ubližovala.

Mám ráda knihy, které vám pak leží v hlavě ještě pár dní a Takový prima věk je jednou z nich. Prostě ideální čtení na ponuré, upršené podzimní odpoledne.

Hodnocení: 80 %