RECENZE: Šťastně až navěky? – Pohodová kniha pro každou příležitost!

Tohle je praštěná romantická komedie, která mě ohromně bavila. Líbilo se mi jak propojení s artušovským světem, tak i narážky na naši moderní dobu. Atmosférou mi to připomínalo „Školu dobra a zla“ od Somana Chainaniho, kterou mám opravdu hodně ráda, vlastně je to tak trochu moje guilty pleasure, takže mi přirozeně sedlo i „Šťastně až na věky?“. Hned zkraje je třeba říct, že dostanete přesně to, co slibuje anotace: roztomilý, lehce předvídatelný příběh se šťastným koncem.

Právě jsme v jedné věži objevili mrtvolu právoplatné dědičky trůnu a já se tak trochu jmenoval králem...

Roztomilé, návykové a prostě pohodové čtení, které si získá vaše srdce!

Autorka si tu krásně hraje s detaily a představuje vám pěkně strukturovaný rozmanitý svět. Jen je škoda, že se z něj dozvídáme jen kusé střípky informací. Prim tady hrají postavy, zejména tedy ty ústřední. Děj se točí kolem mezilidských vztahů, lásky a randění. 

Myslím si, že tento počin si označení „Humbook tip“ právem zaslouží, protože je to přesně ten společník po němž sáhnete, když máte třeba den blbec. Osobně bych ho přirovnala třeba ke tvorbě od Jo Watson, akorát pro mladší čtenáře. Je to podobně jednoduchý a pěkně sepsaný příběh, který snadno slupnete na posezení jako malinu. Několikrát jsem se přistihla, že si čtení moc užívám a, že by mi ani nevadilo, kdyby byla kniha o něco delší. Nutno podotknout, že ačkoliv se kniha zaměřuje primárně na LGBTQ+ (najdete tu i nebinární postavu), tak se jedná o parádní uchopení tématu. Postavy totiž jednají naprosto přirozeně, vůbec vám nepřijde, že by autorka cpala něco někam na sílu, nebo, že by děj, případně i dialogové pasáže někde drhly.