RECENZE: Smrt přichází na prohlídku

Autoři

Bývalý policista a šéf ochranky Anders de la Motte (1971) je dnes již renomovaným švédským autorem. Má za sebou několik napínavých románů z prostředí organizovaného zločinu, které byly vydány kromě Švédska v mnoha dalších zemích. Za svůj debutový román GAME získal v roce 2010 prestižní švédskou cenu „Prvotina roku“. Tentokrát si ke spolupráci přizval svého přítele, známého švédského herce a komika Månse Nilssona (1977) a vzniklo tak milé, vtipné a napínavé dílko ze švédského venkova, Smrt přichází na prohlídku. A není žádným tajemstvím, že oba pánové už pracují na dalším díle této nové série, ve stejném stylu a se stejnými hrdiny.

Smrt přichází na prohlídku – příběh

Příběh je zasazen do přírodního prostředí švédské provincie Österlen, která se pyšní svými historickými domky, zámky, rybářskými osadami a farmami. Ne nadarmo se jí říká skandinávská Provence. Půvab této oblasti je k nelibosti většiny místních obyvatel však silně narušen.

Populární moderátorka a realitní makléřka v jednom, Jessie Andersonová, zde rozjede projekt na stavbu moderních a luxusních obytných domů v americkém stylu, čímž mnohým zabraňuje přístupu k moři a zcela ničí celkový malebný starobylý ráz zdejší krajiny. Nikdo nechápe, jak mohla získat stavební povolení a vůbec vše působí navýsost podezřele. Jessie Andersonová má už nyní zjevně mnoho nepřátel… Jednoho dne se však stane něco nečekaného. Při prohlídce předváděcího domu je v něm Jessie Andersonová zavražděná. A to dosti nechutným způsobem.

Je to možná štěstí, anebo náhoda, že je v Österlenu zrovna na dovolené věhlasný stockholmský inspektor Peter Vinston. Přijel právě sem především kvůli své dceři Amandě, která tu bydlí na malém zámečku se svou matkou, ale také, aby si odpočinul od stresu a zbavil se svých zdravotních problémů. Peter Vinston je pohledný, vysoký, ale také poněkud svérázný muž. Nelze ho potkat jinak než v perfektním třídílném obleku, drahých pohodlných botách, a hlavně daleko od jakýchkoliv chlupatých koček nebo psů. Ty nemá rád.

Chvilku myslel, že je to ovčí kůže, ale pak se to pohnulo a zjistil, že se dívá na velkou dlouhosrstou kočku. Ztuhl v půli kroku. Kočka na něj hleděla překvapeně a zároveň pobouřeně, jako by on narušoval její revír, a ne naopak. Z představy té spousty kočičích chlupů přeběhl Vinstonovi mráz po zádech.

Místní policie požádá Petera Vinstona, aby jim s případem pomohl. Vraždu tady totiž ještě nikdy neměli. Peter Vinston takovou žádost nemůže odmítnout, a tak se společně s jedinou zdejší vyšetřovatelkou Tove Espingovou pustí do vyšetřování. Podezřelých je víc než dost, vlastně skoro všichni, kdo z nich ale Jessie Andersonovou zabil doopravdy? A byla to vůbec vražda?

Za velkou, otevřenou plochou kuchyně bylo vidět schodiště a pod ním prostorný obývák. Ale se zábradlím bylo něco špatně. Jeden skleněný panel chyběl a mezi sloupky se houpala přetržená látková stuha. V ohbí schodiště ležela dámská bota s vysokým podpatkem. Vinston plný zlých předtuch přikročil blíž k zábradlí.

Recenze

V anotaci je uvedeno, že se jedná o detektivku ve stylu Agathy Christie. Připouštím, že možná trochu ano, hlavně množstvím podezřelých a závěrečným rozuzlením, ale postavy si autoři vypůjčili asi odjinud. Peter Vinston mi hodně připomínal spíše Sherlocka Holmese, pojatého v moderním stylu, než Hercule Poirota nebo Slečnu Marplovou, a také prostředí mi připomínalo víc například Midsomer než Egypt nebo řeku Nil. Švédské stopy zde však také rozhodně nechybí.

Jedná se bezesporu o originální a milou detektivku, která v žádném případě nepostrádá vše, co má mít – lásku, zradu, závist i obětavost, a samozřejmě napětí, které vyrovnává jemným a sympatickým humorem. I když je příběh lehce předvídatelný, nenechte se tím zmást. Konec je docela překvapivý, a především motiv vraždy. Ten byste myslím nečekali.

Jsem moc ráda, že jsem měla možnost si tuto knížku přečíst. Přestože jde o detektivku, příjemně mě naladila, odreagovala a udržela u čtení tak dlouho, dokud jsem ji nepřečetla. A to je přesně to, co jsem chtěla.

Hodnocení: 85 %