Recenze: Neklidná krev aneb Proč si přečíst tuhle tisícistránkovou bichli?

J.K.Rowlingová alias Robert Galbraith už zdaleka není žádným nováčkem v žánru detektivek, a i když se může zdát, že fantasy pro děti má s touhle detektivkou pramálo společného, není tomu tak. Autorka hojně využívá stejných motivů, které jí fungovaly v knihách o mladém čaroději. Jedním z nich, podle mě tím nejpodstatnějším, je lokace v Londýně, potažmo v částech Británie. Další podobný rys je určitě v brilantním popisu všech míst, postav, situací… Je až neuvěřitelně snadné si konkrétní dění živě představit a do děje se naprosto reálně vžít.

Jelikož je zbytečné autorku sáhodlouze představovat, naskytla se příležitost objasnit její pseudonym. Podle vlastních slov je Robert jedno z jejích nejoblíbenějších jmen (odkazuje na Roberta F. Kennedyho) a hlavně ho nikdy nepoužila pro žádnou ze svých postav, a to ani v kánonu Harryho Pottera. A teď už o samotné knize…

Muž je definován jako člověk a žena jako žena – kdykoli se žena zachová jako člověk, řekne se o ní, že napodobuje muže.

Neklidná krev - příběh

Neklidná krev volně navazuje na předešlé díly, a proto vám rozhodně doporučuji přečíst si ty předchozí. Pokud jste je četli, dobře vám tak a nepřestávejte! V pátém díle se podíváme s Cormoranem a Robin na zoubek jednomu odloženému případu, konkrétně zmizení doktorky Margot Bamboroughové, která odešla ze své ordinace před 40 lety, a už ji nikdo nikdy neviděl.

Na dvojici vyšetřovatelů čeká nelehký úkol, a do toho se jim samozřejmě nevyhnou ani osobní problémy. Strikova teta umírá, to znamená nekonečné pendlování mezi Londýnem a Corwallem a přenechání zodpovědnosti za celou detektivní agenturu Robin. Ta je mnohdy úplně vyčerpaná, i když je pro ni těžké si to přiznat. Sama se potýká s rozvodem a pocity ohledně svého života, který se stočil směrem, který úplně neměla v plánu. A aby toho nebylo málo, oba si uvědomují, že mezi nimi je spousta nevyslovených pocitů, které se oba snaží ze všech sil potlačit, aby ochránili chod agentury.

Během vyšetřování se objeví opravdu hodně svědků, a to i přes to, že spousta z nich je po smrti nebo naprosto nevypátratelná. Během jednoho roku se až po uši brodí v nejrůznějších teoriích, výpovědích svědků a šílených okultně-astrologických zápiscích předešlého vyšetřovatele, který se během případu zbláznil. Jedním z hlavních podezřelých je i sériový vrah Dennis Creed, který je stále naživu a nikdy neprozradil, jestli Margot je jednou z jeho obětí. Pro pár vyšetřovatelů to nebude jednoduchý rok, ale spíše depresivní a frustrující, nicméně závěr rozhodně stojí za to.

Verdikt

Těžko se mi píše recenze na tak skvělou knihu, protože jí nemohu vytknout naprosto nic a i skoro tisíc stránek v tomhle případě bylo pro mě málo. Nejsem objektivní, nemohu být, protože na každý díl čekám s nedočkavostí a nadšením, jako dítě na Vánoce. Nebudu lhát, když řeknu, že to se mi od Harryho Pottera vlastně nikdy jindy nestalo. Očividně JKR ví, že „devadesátková Harry Potter generace“ už vyrostla a potřebuje trochu toho kouzla i v běžném životě, a proto nám dala Cormorana. Moje srdce plesá, protože už teď vám můžu prozradit, že nás na podzim čeká díl šestý, který nese název „The Ink Black Heart“!

Hodnocení: 100 %