RECENZE: Krása mezi námi - Nelítostné čtení, ze kterého puká srdce

Drsný časy

Co pro Jacka znamená život? S tichou, introvertní povahou snáší rány osudu. Otec ve vězení za vraždu a loupež peněz, které se nikdy nenašly. Matka, závislá na opiátech, která už to nedokázala snášet a oběsila se u sebe v ložnici. Jack je ale lepší, houževnatější a se silnou vůlí. Musí to překonat a žít dál, protože vše, co mu zbylo je jeho malý bráška, kvůli kterému překoná všechno na světě. Jediná šance na nový začátek jsou ty ztracené peníze z loupeže, ale jestliže se rozhodne kráčet po tomhle světě, čeká ho mnohem větší utrpení, které si zatím ani nedovede představit.

Ava je mladá dívka, jejíž život utvářela pravidla nemilosrdného otce, který jí od mala vtloukal do hlavy, že není dobré se otvírat ostatním lidem a pouštět je do svého srdce. Setkání s Jackem všechno změní a ona se rozhodne otci postavit. Jak obstojí dva mladí lidé ve světě plném psychopatů, vrahů a drogových dealerů, když zůstali sami a bez pomoci?

Vzpomínám si na červenou barvu. Na stromy, tmu a měsíc. A na to, jak má ruka svírá nůž, zatímco mi skrz prsty prosakuje teplo...

Obálky knihy Krása mezi námi

Recenze světa bez milosti

Kdybych měl tuto knihu popsat v jediné krátké myšlence, pak bych ji přirovnal k filmu Tahle země není pro starý, akorát v young adult verzi. Tohle přirovnání se mě drželo od první přečtené kapitoly a do teď se mě nepustilo. Září mi v hlavě jako tisíce lampiónů tiše se vznášející na nočním nebi. Pokud jste zmiňovaný film viděli, máte jasnou představu o příběhu, který dneska recenzuji, a pokud ne, berte to ode mě jako tip.

Následující řádky budou už jen adorací mé radosti, protože kritiku nebudu potřebovat. Krása mezi námi má tu potřebnou jiskru, díky které se po tomto světě můžu pohybovat s lehkostí a užívat si každého kroku. Tón příběhu je hned od začátku pevně nastavený a až do konce z něho autorka neustoupí. V této knize není krapet hezkého počasí, jakmile ji začnete číst, čeká vás černá obloha s neutuchajícími bouřkami a vydatným deštěm.

Do prvního úderu nevložil skoro žádnou sílu, ale druhým si odřel klouby až do krve. Zvuky jeho vlastní bolesti a přerývaného dechu s ním otřásly...

Závěrečné řečičky

Když pominu povedenou atmosféru příběhu, ze které mě mrazilo, nehledě na to, kolik polínek jsem přiložil do kamen, zbývá mi ještě se zmínit pár větami o postavách. Začnu Avou a Bardemem, dcerou a otcem. Jejich vztah nebyl nosným tématem, a tak autorce odpouštím, že spousta otázek zůstala zahalena tajemstvím. Bardem je skvělý záporák, šílený a logicky chladný zároveň, i když musím říct, že některé jeho monology byly malinko mimo mé chápání, což člověku, kterého jsem označil za šílence, rád prominu.

V samotném závěru tu máme Jacka, sedmnáctiletého kluka, který si musel tolik vytrpět, a jehož vztah s bráškou Mattym mě dojímal s neskutečnou silou. Jestli tohle nebyl ukázkový charakter žánru Young adult, tak už nevím.

Suma sumárum, měl jsem tu čest s krásně napsaným románem, který zařazuji do svého pomyslného žebříčku mezi top 3 knihy, jež jsem měl možnost tento rok doposud přečíst. Tam venku už sice začíná vládnout podzimní království, ale uvnitř mé duše je stále vlídné podnebí. Moc děkuju, Cory. Tak zase někdy příště. Na přečtenou.

Hodnocení: 91 %