RECENZE: Království hříšných

Království hříšných - příběh

Emilia a její dvojče Vittoria byly po celý život jako jedna duše. Jsou obě čarodějky, ale moc dobře vědí, jak moc nebezpečné je přitahovat k sobě pozornost. Žijí tedy skrytě mezi lidmi jako streghe. Pracují ve vyhlášené sicilské restauraci svých rodičů a snaží se vyhnout jakémukoliv nebezpečí. Jednoho dne se však Vittoria nevrátí domů.

Emilia brzy objevuje její znetvořené tělo a zlomená žalem se zapřisáhne, že udělá cokoliv, aby její smrt pomstila. A neštítí se přitom použít ani zakázanou magii. V tu chvíli se na scéně objevuje Ira – jeden z pekelných princů, před nimiž ji odmalička varovali. Ira tvrdí, že stojí na stejné straně a chce také najít vraha Vittorie. Jenže dá se mu vůbec věřit? U pekelných princů totiž nic nemusí být takové, jaké se na první pohled zdá…

Nevím, jak dlouho už ležím na zemi, třesu se a vzlykám. Asi hodinu či dvě. Možná víc. Musím dojít pro pomoc. I když Vittorii už nikdo nezachrání. Klepou se mi ruce, ale konečně se mi podaří vstát. Podívám se na svou sestru a nejsem schopná smířit se s pravdou.

Verdikt

Pro mě bylo Království hříšných jedna z nejočekávanějších novinek tohoto roku, a protože Po stopách Jacka Rozparovače už mám za sebou, mé nároky rozhodně nebyly nízké. Po dočtení ale snad ani nedokážu říct, která z těchto sérií je lepší.

Kerri Maniscalco si opět připravila napínavý a originální příběh, o nějž se mi jen velice těžce odcházelo a já nemohu jinak než tuto spisovatelku obratem zařadit na seznam mých oblíbenců.  

Magie je živoucí, dýchající entita. Živí se energií, kterou jí dodáš. Jako všechny přírodní síly, není dobrá ani špatná. Závisí na záměru toho, kdo ji používá. Dodej jí lásku a ona rozkvete a poroste. Přiživ ji nenávistí a vrátí ti ji desetinásobně.

Začátek příběhu má trochu pomalejší tempo, ale od momentu, kdy naše hrdinka Emilia nachází Vittorii mrtvou, vám garantuji, že si už nebudete moct vydechnout. Ich-forma, krátké kapitoly a děj se neustále posouvající vpřed, vám zkrátka nedovolí knihu odložit. Když k tomu přidáte lehce hororovou atmosféru, hate/love romatickou linku a zajímavou detektivní zápletku napříč celou knihou, máte recept na velice návykové čtení.

Emilia je jako hlavní hrdinka výborná a přiznám se, že jsem v ní viděla i jistou podobnost s Audry z Jacka Rozparovače. To však pro mě rozhodně nebylo mínusem, protože silné hrdinky, které jen tak něco nezlomí, já jednoduše můžu. Zapomenout ale nemohu ani na Iru, který pro mě byl velkým tahounem příběhu. Záhadný, mocný, nebezpečný, a navíc i neskutečně přitažlivý…věřím, že nejedné čtenářce se na něj budou sbíhat sliny stejně jako mně. Dohromady tihle dva tvoří neskutečnou dvojku. Připravte se na spoustu slovních přestřelek, z nichž tryská ironie i vtip plným proudem.

Pozvedne obočí. Tváří se tak lidsky, že na chvíli zapomenu, jak se octl v jeskyni. Neměl by existovat. Ale přesto je tady navzdory všem mým očekáváním. Vysoký, tmavovlasý a tiše zuřící. Nedokážu z něj spustit zrak.

Čím více jsem se při čtení blížila ke konci, tím více mi stránky lítaly pod rukama, a i když jsem některé věci v příběhu dokázala odhadnout, na úplný závěr mě nedokázalo připravit nic! Zůstala jsem sedět s pusou dokořán a nevěřícně obracela poslední stránky. Lépe už snad autorka navnadit na další díl ani nemohla.

Za mě tedy velké doporučení všem, kteří hledají temnější mysteriózní fantasy s romantickou linkou. S Královstvím hříšných rozhodně vedle nešlápnete a troufnu si říct, že většina z vás propadně kouzlu pekelných princů úplně stejně jako já.

Hodnocení: 90 %