Americká spisovatelka Heather M. Herrman přichází se zbrusu novým příběhem, který vás zavede do Philadelphie 50. let 19. století – do doby, kdy všechno bylo složitější, temnější a spoustu věcí lidé prováděli pod rouškou tajemství… A právě v duchu temnoty, ponurosti a dekadence se nese i celá tato kniha, protkaná surovými a místy nechutnými popisy, kterou vás provede mladá a nebojácná Molly Greenová.
Mrtví vždy nedokážou udržet svá tajemství. Někdy to za ně musí udělat živí.
Připravte si lopaty…
Osiřelé Molly Greenové je právě sedmnáct let, když za záhadných okolností zemře její nejbližší kamarádka Kitty. Krátce na to jí v sirotčinci oznámí, že se vydá na panství za svou tetou. To je pro Molly velký šok – o žádné své tetičce nikdy dříve neslyšela, a tak se jednoduše domnívá, že ji sirotčinec prodal za úplatek, aby sloužila jako hospodyně.
Ať chce nebo ne, musí se vydat na cestu. Hned po příjezdu na tetiččino panství je Molly jasné, že její nová příbuzná je nejen více než skutečná, ale i překvapivě bohatá. A velmi brzy také zjišťuje, v čem tkví tetino tajemství úspěchu. Po nocích totiž vykrádá hroby a mrtvá těla následne prodává studentům medicíny, aby na nich mohli studovat anatomii. A teď navíc očekává, že Molly jí v tom bude pomáhat…
„Dospělý s hydrocefalem. Velmi vzácné. Ta hlava má hodnotu malého jmění.” Molly cítila, jak se jí zvedá žaludek. „Strašně páchla.”
Nic pro slabé žaludky
Ach, tak tohle bylo přesně tak krásně dekadentní, jak slibuje obálka. A co víc, strhne vás to hned od první strany. Většinou se v žánru young adult setkávám s tím, že autoři se do popisů pořádně neopřou, často jen chodí okolo horké kaše. Ale tady ne. Pokud tedy toužíte číst něco kapku děsivějšího, možná kapku nechutnějšího, blahopřeji – tohle je to, co hledáte.
Molly je inteligentní a spíše než nebojácná, velmi odhodlaná hlavní hrdinka. Chce přijít na kloub smrti své drahé kamarádky a rozhodne se proto nejednou překročit hranice svého strachu. Celou knihou se nám díky tomu pěkně vine detektivní linka. A pak tady máme práci pro Mollyinu drahou tetičku. Co vám budu povídat, shánět po nocích mrtvoly také není zrovna pro lidi s lehčím žaludkem. A je to o to zajímavější, když si člověk uvědomí, že právě tohle se v minulosti opravdu dělo… Vykradači hrobů zažívali zlaté časy, nabubřelá společenská smetánka skrývala svou pravou tvář, prostituce bujela a studenti se potají s mrtvolami zavírali na pitevny.
„Ty ji chceš sebrat?” Molly tomu nemohla uvěřit. „Je to přece tělo, ne? Nenechám ho jen tak ležet na cestě.” Vlekl mrtvolu pryč. Za ní se táhla temná, slizká cestička, jako když vlečou vysokou na jatka. Když ji míjel, vlhké oko mrtvoly na ni mrklo.
Královna mrtvol
Kromě Molly se můžete těšit i na další zajímavé postavy, které jsou nejen uvěřitelné, ale vzbudí ve vás emoce – budete je milovat i nenávidět. Z těch mužských rozhodně stojí za zmínku Tom. Ten se stane Mollyiným průvodcem, přítelem, a přestože to s jeho jednookou tváří není typický krasavec, věřte, že si ho více než oblíbíte.
Kromě temnoty, která se line okolo mrtvých lidských těl, tu ale mnohdy najdete i zajímavé lidské příběhy. Kniha rovněž nastíní, jak to v minulosti v mnoha ohledech měly ženy těžké. Být v tehdejší době inteligentní, mít vědomosti lepší než muži, to bylo nebezpečné - vzbuzovalo to nedůvěru, obavy i výsměch. O to více ale budete Molly fandit a obracet jednu stránku za druhou.
Tom se vůbec poprvé za ten večer usmál. V té bílé košili vypadal ještě bezstarostnější, než jak ho kdy viděla. Zjizvená část obličeje byla odvrácená, takže si na okamžik dokázala představit, jak jeho tvář kdysi vypadala, ať už se mu pak stalo cokoliv.
V určitých ohledech jsem sice vývoj děje dokázala předvídat, i tak mě ale v několika případech autorka dokázala překvapit a hlavně – zrovna zvraty a překvapení není v tomto případě to, oč tu běží. Královna mrtvolje totiž hlavně příběh o odhodlání, lidské vůli, dekadenci i zlu, která potěší všechny milovníky atmosféry viktoriánské doby.
Královna mrtvol
