RECENZE: Její třešničky

Pokud jste si „Banán“ náležitě užili, potěší vás jistě i druhá kniha série, Její třešničky, která na předchozí díl přímo nenavazuje, ale postavy z první knihy se objeví okrajově i v tomto příběhu.

Příběh

Abychom to vzali pěkně od začátku. Seznamte se s Hailey, pětadvacetiletou ambiciózní pekařkou, která se v této branži snaží prorazit a sní o tom, že bude jednou vlastnit úspěšné a známé pekařství. Na svém snu usilovně pracuje, neustále zlepšuje vlastní receptury na koláčky a zákusky, které prodává v pronajatých prostorech. Bohužel prostředí New Yorku je pro mladé začínající podnikatele občas nemilosrdné. Hailey se potýká s finančními potížemi, které se snaží vytěsnit z hlavy. Navíc jí její okolí neustále vytrvale předhazuje fakt, že by si měla konečně najít přítele a zbavit se svého panenství, jako kdyby to snad bylo nějaké břemeno, které s sebou musí vláčet.

Seznamte se také s Williamem, milionářem, jehož jistě znáte z první knihy, jakožto Bruceovo dvojče. To méně spolehlivé a drzé dvojče trpící kleptomanií. Pokud vás tyto povahové rysy dopředu neotráví, vězte, že jinak je to opravdu gentleman. Možná hodně skrytý, ale přeci jen.

Asi se mnou souhlasíte, že i v tomto případě máme před sebou poměrně kontrastní dvojici, která by se možná ani nedala dohromady, nebýt třešňových koláčků… Osud tomu tak chtěl, že William potřeboval něco k snídani a Hailey se zrovna vsadila se svým jediným zaměstnancem Ryanem, že toho dne osloví jakéhokoliv muže. A tak, když William požádal o bagel, byla ostuda na světě a odcházel nakonec s třešňovým koláčem (a kradenými květinami, to se ale Hailey dozvěděla až později). Od toho okamžiku se před námi začíná splétat milostný příběh, protože jak asi správně tušíte, nebylo to první a poslední setkání. 

„Jak se prosím jmenujete?“ řekla jsem.
Viděla jsem, jak na mě Ryan kouká s výrazem typu a tomuhle říkáš flirtování, ale zkusila jsem ho ignorovat. Teprve se rozcvičuju, no ne?
„William,“ řekl a uculil se. „Můžu vám říkat Třešničko?“
Jenom zázrakem jsem neomdlela. Musel vědět, že jsem panna. Možná existuje tajná společnost sexy chlápků, kteří si předávají jména místních panen. Anebo to na mně bylo poznat už jen tak od pohledu.

Recenze

Stejně jako v případě Jeho banánu, se i nyní můžete těšit na humorný příběh – osobně bych dokonce řekla, že ještě o špetku vtipnější. Hailey, navenek stydlivá a plachá, je ve skutečnosti silná a ambiciózní žena, která se i přes četné problémy nevzdává svého snu – to je velice příjemná změna, protože jsme v této oddechovější literatuře a podobných příbězích zvyklí spíše na ženy křehotinky. Williama si oblíbíte také velice snadno, i když sem tam něco ukradne a občas by mu neuškodilo trochu více skromnosti.

Příběhu by možná trochu slušelo rozvést životy a minulost hlavních postav, ale autorčin záměr byl především napsat rychle plynoucí knihu, jež si s chutí přečtete za jeden či dva večery, nahlas se zasmějte a možná i zasníte. To se podařilo na výbornou a já nemohu jinak než doporučit podobné knižní jednohubky, které příjemně proloží vážnější knižní témata.