Zdeněk Gothard 6. března 2021

Na jaro to sice venku zatím ještě nevypadá, ale to neznamená, že si nemůžete přečíst nějakou knihu s jarní tematikou. Abych nepřeháněl, tak musím dodat, že u této knihy se o jarní tematiku jedná hlavně díky názvu, ale jinak jde o dost mrazivý thriller. Mrazivější než únorová rána na Kvildě z pohledu staršího auta s dieselovým motorem (vlastníci takového auta se soucitně pousmáli).

Mluvím o knize Jarní oběť. A jak už název napovídá, není to příběh o mazlení plyšových zvířátek. Napovídá tomu i jméno autora, kterým je uznávaný švédský spisovatel Anders de la Motte. Ten momentálně ve své domovině hodně frčí. A to hlavně díky sérii čtyř knih, které ve svém názvu vždy obsahují jedno z ročních období (Antonio Vivaldi by měl radost). Na blogu můžete ode mě najít recenzi na knihu Podzimní případ, kde se dočtete také více o samotném autorovi.

Zápletka

Příběh Jarní oběti se odehrává jak jinak než ve Švédsku. A to ve vymyšleném městečku v oblasti Skåne. Do tohoto městečka se přistěhují manželé Thea a David. Pro Davida je to návrat do rodné hroudy a pro Theu nový start na neznámém místě. Thea se náhodou doslechne o tragédii, která se v městečku v roce 1986 přihodila. Bylo to o Valpružině noci, což je svátek, který je pozůstatkem pohanských rituálů, a při kterém byla záhadně zavražděna jedna mladá dívka. Theu z neznámého důvodu láká se o příběhu dozvědět víc, ale vypadá to, že ostatní obyvatelé se k hrůznému večeru vracet nechtějí. Thea tak brzo zjistí, že otevírat v malém městě skříň s kostlivci nebyl asi nejlepší nápad.

Autor zároveň čtenáři postupně nastiňuje události odehrávající se v roce 1986, které osudové noci předcházely. Tím zvyšuje čtenářovu zvědavost a stupňuje napětí. Tento systém de la Motte použil i v knize Podzimní případ a musím potvrdit, že funguje.

U Jarní oběti vstupuje do hry ještě navíc nádech jakéhosi nadpřirozena, duchovna, nebo bych mohl říct strašidelna. Ne tolik, že bych se při čtení schovával pod peřinu a každé dvě stránky se pro jistotu díval pod postel, ale jak říkám, nádech tam je.

Vyprávění klasicky kulminuje až v samotném závěru a já do té doby neměl tušení, jak se situace vyvrbí. Zajímavá byla také práce s hlavními postavami příběhu. Thea byla někdy až nepochopitelně zvědavá a odhodlaná, ale stále jsem jí fandil. David byl ublížený náladový maminčin mazánek, který si moje sympatie zrovna nezískal. Ale ten hrál naštěstí v příběhu spíše druhé housle, takže jsem ho nemusel trpět moc často.

Teď je na čase abych se vrátil k mrazivosti příběhu, kterou jsem naznačil na začátku. Ta do hry vstupuje hlavně díky atmosféře, kterou spisovatel umně dokresluje popisem prostředí a krajiny. Právě proto je Jarní oběť šitá na míru všem obdivovatelům žánru thriller. A do knihovničky se bude určitě hodit i sběratelům severské spisovatelské tvorby.

Nemyslím si, že byste v tuhle chvíli potřebovali ještě více lákat, ale stejně mám pro vás nachystané ještě bonusové důvody, proč si knížku přečíst: 

1.  Věděli jste, že značka nákladních vozů Scania je latinským názvem pro Skåne? (Tohle se teda v knížce nedozvíte a vůbec to s příběhem nesouvisí, ale přišel jsem na to chvíli po přečtení knihy, a to se určitě počítá).
   
   
2.  Dozvíte se něco o zajímavých rituálech z pohanské historie Švédska (snad jste si nemysleli, že českou tradici pálení čarodějnic vymysleli křesťané? Ti vymysleli pouze pálení lidí, o kterých si mysleli, že jsou čarodějnice).
   
   
3.  Zjistíte, že vaše tchyně je vlastně úplné zlatíčko (po přečtení pochopíte a koupíte jí tabulku kvalitní polské čokolády).

 

Hodnocení: 90 %