RECENZE: Druhá šance

Bohužel, pokud je cíl stále v nedohlednu, i stroj dokáže podlehnout zoufalství, což je začátek jeho konce...

Příběh

Nastínit ve zkratce, o čem je Druhá šance, vnímám jako obrovskou výzvu, a kdyby mě v tuto chvíli viděl autor, jsem si jistý, že by jeho tvář hrála potutelným úsměvem. Co kdybych vám k tomu nenapsal nic? To by mi asi neprošlo. Zkusím tedy alespoň naznačit.

Stalo se toho mnoho, ale stane se toho ještě víc a pojítkem všeho bude čtyřlístek duší, který změní vše, co se změnit dá. Jejich osud se bude protínat v rozličných realitách a časech. Budou hledat, objevovat, umírat, milovat, nenávidět a žít. Dostáváte závrať a chápete jen pramálo? Vítejte v šíleném světě Adama Pýchy.

Je to nový krok v evoluci lidstva. Jsme teď druh, který může žít nekonečně mnoho životů! Druhá šance znamená, že každý z nás může být konečně šťastný. Je to dar...

Recenze

Smekám virtuální kšiltovkou a nepřestávám žasnout nad tím, jak mi tenhle román dokázal zamotat hlavu. Spánek nepřichází a stav bdění přijímám jako standard, protože dokud tohle nedopíšu bude mi odpíráno usnout. Musím to dotáhnout do konce a sdělit vám vše, co je třeba.

Je to neuvěřitelný paradox, ale to, co vnímám jako slabinu Druhé šance, je zároveň i její nejsilnější stránka. Pro mě bezprecedentní systém vyprávění, který se dělí pořád dál a dál, ta pestrobarevná mozaika kapitol, která neustále řetězí příběh do té míry, že jsem v polovině knihy začal ztrácet sám sebe a místo hlavy se mi na krku objevil sud se střelným prachem.

Kdybych měl to, co jsem zakusil při čtení, přirovnat k nějaké situaci, bylo mi stejně jako bych prožíval orální sex a zároveň mi někdo přiložil nabitou pistoli ke spánku, počítal do tří a poté vystřelil. Radost, slast, pocity zmatení a nepříjemná dezorientace, to všechno jsem na těch stránkách nacházel neustále, zas a znovu.

Možná se jen rozpadneme v prach a vítr nás roznese na všechna místa, která jsme za ty roky viděli. To by bylo krásné...

Bylo to inspirující, bylo to nápadité a bylo toho příliš. Kráčel jsem po cestě společně s dílem autora a neustále narážel na obrovskou dávku nové a nové inspirace. Bylo to, jako bych si objednal obří café americano, ale barista se rozhodl mi raději rovnou naservírovat dvojité espresso. Dneska jsem se s těmi přirovnáními nějak rozjel, budu muset brzdit.

Druhá šance je doporučována fanouškům Stephena Kinga a za sebe mohu prohlásit, že to není jen reklamní žvást, protože jsem v příběhu jednu "kingovinu" vyloženě cítil. To autorovo neurčité znázornění temnoty a připodobnění jedné postavy k ďáblu, ten přízračný, až mystický, souboj dobra se zlem, nad tím by si mistr strachu nejspíš pomlaskával. Já jsem si teda mlasknul určitě.

S vědomím, že nemůže dýchat, přišel nepříjemný pocit. Dusím se snad? Jak bych se mohl dusit? Vždyť nejsem ničím...

Společně s vypsáním začíná klepat únava na dveře. S radostí jsem byl u toho, se ctí jsem stvořil tuhle recenzi. Bylo to vysilující a rozhodně mám o čem přemýšlet na hodně dlouho, a i přesto se obávám, že všemu na kloub nepřijdu.

Na závěr bych chtěl dodat ještě jednu maličkost. Adam je první spisovatel, kterého jsem měl možnost poznat osobně a mohu potvrdit, že z jeho nového románu vyzařuje stejné množství energie, jaká z něho sálá i naživo. Je to největší živel mezi introverty. Dáte šanci Druhé šanci?

Tak zase příště. Na přečtenou.

Hodnocení: 86 %