RECENZE: Dallas 63

Knihy a obecně jakákoli díla, ve kterých se jejich autoři zabývají cestováním v čase, mohou velmi snadno sklouznout pod hranici průměru a zprotivit se publiku berličkami, které téma samotné poskytuje a místy postrádají logiku, čímž vytváří rozpory v posloupnosti zápletky. Způsobem, jak tomu zamezit, jsou velmi jasně daná pravidla fikčního světa a jeho zákonitostí, což pro Dallas 63 platí. Figuruje zde princip smyčky, kdy je možné vrátit se vždy do stejného okamžiku v podobě roku 1958. Návrat do přítomnosti pak ukáže provedené změny. Při opětovném výletu do minulosti se všechny změny resetují (nebo to tak alespoň vypadá).

Hlavní hrdina, kterým je středoškolský učitel Jake Epping, se na popud svého umírajícího přítele Ala, který objevil jakousi časovou trhlinu, vydává na cestu do přelomu 50. a 60. let v USA. Hrdina, který v přítomnosti nemá zase tolik co ztratit, se rozhodne nejen zvrátit jednu z nejtragičtějších událostí amerických moderních dějin (vražda JFK), ale i zachránit jednoho svého přítele před v dětství prodělaným traumatem.

Nebyl by to samozřejmě Stephen King, kdyby vše bylo tak jednoduché, jak se zdá a krom cestování v čase nepůsobily v příběhu žádné nadpřirozené síly. Vrátit se v čase a zamezit událostem, které známe a máme zmapované, přece nebude tak těžké, no ne? Inu, nejen že je ve hře spousta eventualit (v případě Kennedyho i konspirací a mírné nejistoty, zda za jeho smrtí stál opravdu jen jeden člověk; Lee Harvey Oswald, jakkoli protagonisté předpokládají, že ano) je tu i jistá moc, působící proti Jakeovi (který v minulosti vystupuje pod aliasem George Amberson). V tomto díle má totiž minulost jisté obranné mechanismy, bránící tomu, aby byl změněn jasně daný okamžik dějin. Čím významnější událost, tím větší je odpor, házející cestovateli v čase klacky pod nohy.

Dalo by se tedy hovořit o jistém boji s větrnými mlýny. Dílo je však mnohem víc, než jen výletem do minulosti. Samozřejmě se musí vyzdvihnout míra rešerší a cit pro detail, jakým se rukopis spisovatele vyznačuje. Spousta drobností a historických faktů, které jemně vyzdvihují, v čem se lišila nejen doba jako taková, ale i mentalita tehdejších lidí od současnosti. Čtenář se tak leccos dozví o poměrech v poválečných Spojených státech, prožívajících své nejzářivější období.

Kde se ale nachází světlo, číhá i stín. Vedle slušné dávky mysteriózna, sci-fi prvků a historických prvků, je kniha z velké části i romancí, kdy si Jake najde v minulosti životní lásku. Jejich vztah je jedním z nejvýraznějších nosných prvků románu a velká část finále na něm stojí. A také – jak už to tak u knih Stephena Kinga bývá, dojde i na hororový prvek. Ten ačkoli není v tomto případě dominantní, má rozhodně v jeho díle prakticky vždy své místo.

U Dallasu 63 se jedná o městečko Derry v Maine. Ti pozornější jistě už při zmínce tohoto města přepadne vlna poznání – jedná se totiž o dějiště kultovní knihy To. Jake Epping se zde vydává podniknout první ze svých zásadních změn minulosti. Více neprozradím, až na fakt, že zde dochází ke krátkému setkání s některými známými postavami z výše zmíněného díla, a také k narážkám na něj. Celkově jde o vedlejší linku, která může v rámci velkého rozsahu celé knihy působit jako vlastně vcelku zbytečná dějová odbočka, ale fanoušky spisovatele jistě nadchne.

Když už jsme u toho – při čtení se nelze vyhnout srovnání s jedním konkrétním dřívějším dílem Stephena Kinga, a sice s Mrtvou zónou, kde se protagonista rovněž snaží zvrátit běh dějin a též se jedná o politický thriller. Zatímco tam se ale jednalo o čirou fikci (co se týče postav a událostí), v Dallasu se nám dostává reálnějších kulis a změn věcí, které se doopravdy staly.

Vlastně se dá říci, že se jedná o Kingovo srdcové téma. Ve westernem (mimo jiné) inspirované sérií Temná věž se King o JFK vyjadřuje jako o posledním pistolníkovi moderního věku. Autor rovněž uvedl, že celé téma a námět k němu přišly už v začátcích jeho tvorby a přál si je zpracovat. Zároveň ale šlo o příběh, který vyžadoval spoustu práce na přípravě historických podkladů a také „vypsanost,“ jakou tehdy nedisponoval. Zkrátka si dlouhou dobu netroufal takový příběh napsat. Fakt, že nechal nápad „odležet,“ a knihu napsal a vydal až s odstupem v roce 2011, se rozhodně ukázal jako více než dobrý tah. Kniha je sice dlouhá, ale vrstevnatá a velice čtivá. Zkrátka – velmi dobře napsaná.

Verdikt

V této knize ukročil Stephen King tak trochu bokem od pro něj tolik signifikantního hororu k sci-fi alternativní historii s prvkem cestování časem. V thrilleru s politickým tématem se tak čtenáři dostává příběhu, který má v sobě vše, co od dramatického románu očekáváte, a nádavkem ještě něco navíc.

Ne nadarmo patří autor mezi nejčtenější romanopisce. V knize překvapivě funguje i aspekt, který je zrovna Kingovi pravidelně vyčítán nejvíce, a tím je neuspokojivý konec. Zde však velmi překvapivě kniha končí takřka dojemně a hřeje u srdce. Možná to bude tím, že autor původně zamýšlel knihu uzavřít docela jinak, nakonec ale závěr přepsal. A to – sluší se dodat, na popud jeho syna, rovněž spisovatele, který vystupuje pod pseudonymem Joe Hill. Ten si totiž otcův rukopis přečetl a poradil mu, jak by příběh zakončil on.

Dallas 63 je krásný, romantický, hořký a nesmírně hluboký příběh s výtečně a empaticky (jak je u Kinga zvykem) vykreslenými postavami. Je jednoduše výborný a byť místy dochází k jisté rozvláčnosti, většinu času se čte jedním dechem. Až je jednomu vlastně ke konci líto, že některé věci se prostě nedají změnit. A mnohdy by se ani měnit neměly…

Hodnocení: 80 %