Babylon přináší jeden z nejoriginálnějších magických systémů a exkurzi do alternativní historie Oxfordu | RECENZE

Jsme tu proto, abychom kouzlili se slovy.

Psal se rok 1928, když se Kantonem v Číně prohnala epidemie asijské cholery, Robin Swift přišel o svou matku a zůstal zcela sám. Naštěstí se jej ale na prahu smrti ujal profesor Lovell a odvezl ho s sebou do Anglie. Stal se jeho poručníkem a postaral se nejen o to, aby se Robinovi dostalo to nejlepší vzdělání, ale aby ani na svou rodnou čínštinu nezapomněl. A tak se Robin po letech náročného studia dostává do Královského ústavu překladatelství na Oxford.

Věž, které nikdo neřekne jinak než Babylon, je světovým centrem překladatelství, ale také Stříbrodělectví, což je magie, jejíž základ tkví ve stříbrných svitcích a síle jazyků. A právě Babylon dává Britům nevídanou moc. Moc nejen tvořit, ale i dobývat, čehož Británie také naplno využívá. Robin má díky tvrdé výchově profesora Lovella dlouhé roky zkreslenou představu o světě, ale jednoho dne pochopí, že kvůli pohodlí a rozpínavosti Angličanů trpí statisíce lidí i jeho rodná vlast. Když se Anglie chystá rozpoutat válku kvůli stříbru a opiu, stojí Robin na prahu rozhodnutí – dá přednost životu v bezpečí a přepychu, nebo se připojí k tajnému spolku Hermés a rozhodne se postavit této vlivné instituci i Anglii jako takové? 

Zrada. Překládání znamená páchat na originálu násilí, překrucovat ho a komolit ho pro cizí, nezamýšlené oči. Co to tedy znamená pro nás? Můžeme snad dojít k jinému závěru než k uznání, že akt překladu je tedy nutně vždy aktem zrady?

Svět, kde jazyk a slova ožívají…

Čínsko-americká autorka Rebecca F. Kung už v Makové válce ukázala, že umí skvěle použít prvky a témata z reálné historie, proplést je s magií a přetvořit ve strhující fantasy příběh. Stejně tak prokázala, že umí být brutální a postavám ani čtenáři se nebojí pořádně naložit. A tyto své přednosti využila i v Babylonu, kde se však rozhodla je předvést naprosto odlišným způsobem. Zatímco „Makovka“ se zaměřuje na boj, válčení a strategii, v Babylonu se dočkáte lingvistického zkoumání, politikaření a mnoha hloubavých témat k zamyšlení. Babylon je mnohem více pomalý, rozvážný, přesto poutavý. Ale rozhodně i on dokáže ohromit svou originalitou i promyšleností.

Život Robina sledujeme od útlého dětství, a stejně tak i snahu tajemného profesora Lovella dotlačit ho k naprosté oddanosti anglické koruně. Nějakou dobu to funguje, ale přestože se Robinovi daří dobře, jeho kořeny a vzpomínky na vlast se nikdy úplně potlačit nedaří. Po příchodu do Babylonu navíc poznává, že i když se ho profesor vehementně snaží přesvědčit o tom, že je Angličan, nikdy kvůli svému původu zcela nezapadne. Kuang tak naráží nejen na otázku vykořisťování, ale také rasismu. Více než polovinu se zaměřuje na náročné studium jazyků a překladatelství, které popisuje opravdu dopodrobna. Významy slov, jejich původ, významová podobná slova v jiných světových jazycích, to vše mnohdy doplněné o poznámky pod čarou. Na první dobrou to může znít možná trochu nudně, ale opak je pravdou. Nořit se do tajů jazyka si zamilujete stejně jako Robin a když k tomu přičtete Stříbrotepectví, o zábavu je postaráno. Magie založená na síle jazyka a překladu je jedním z nejoriginálnějších magických systémů, na který jsem v knihách narazila, a chvílemi jsem si připadala skoro jako jeden ze studentů Babylonu.

Kolonialismus není žádnou abstraktní myšlenkou líhní, ani tělem obdařeným rozumem. Je naopak násilím ve své čisté podobě a neskloní se před ničím jiným než před ještě hrubším násilím.