RECENZE: Adept

Zatnul zuby, když ve světle nedaleké lampy spatřil na prstech šarlat. Krev. To mu ještě scházelo...

Všechno to byly pouhé bláboly a povídačky. Tedy jen do okamžiku, než se ukázalo, že je to pravda. Uprostřed Varšavy se rozevřela enkláva a onen prostor obývala děsivá stvoření. Démoni neobyčejné moci, kteří usmrtili všechno živé, co se jim postavilo do cesty. Zeď, zesílená stříbrnými pruty, vymezovala hranici mezi naším světem a místem popírající veškerý rozum. Ten, kdo vstoupil na území enklávy, se málokdy vrátil zpět.

Jak se spřátelil polský alchymik Rudnicki a ruský šlechtic kapitán Samarin? Bylo to prosté, stačilo, aby se potkali uprostřed enklávy, zabili velkého démona a společně popili jeho krev. Přátelství bylo na světě. Počátkem dvacátého století kontrolovalo ruské impérium území Polska a revoluce byla na spadnutí. Složité mocenské struktury, tajné organizace, odbojové skupiny a magický svět enkláv. Gospodin alchimik Rudnicki a Jeho vysokoblagorodie Samarin budou muset společně vzdorovat lidem i netvorům, a přitom všem se pokusit nějakým zázrakem zůstat naživu.

Děsivé bublání a jekot vražděných vojáků prozrazovaly, že oddíl, kterému velel, právě přestal existovat...

WTF?! Co se to děje? Není to jen sen? Konzumoval jsem opravdu žampiony, nebo to snad byly lysohlávky? Tyto otázky mě provázejí prvních několik kapitol a ze čtení se stává omamný, téměř surrealistický zážitek. Na takovou bombu moje hlava nebyla připravená. Adept mi ukradl půdu pod nohama a já se propadám hluboko do králičí nory.

Kde to jsem? Kdo jste vy a kde mám svůj ochranný amulet? Na této knize je všechno znepokojivé. Postavy, prostředí i doba, ve které se vše odehrává. Aby toho nebylo málo, při čtení jsem byl vystaven zvláštním ilustracím, které ve mně probouzejí temnotu a nutí mě si zapamatovat důležité magické formule. Asi jsem se musel zbláznit, protože cítím zvláštní radost a místo smíchu ze sebe vydávám děsivé skřeky nahánějící hrůzu. Běžte ode mě raději dál.

Alchymista si byl vědom svého okolí, jeho smysly vnímaly kovový pach krve, smrad z rozpáraných vnitřností i mrtvoly ležící na zemi, ale přijímal to lhostejně, jako by byl pouhým pozorovatelem událostí, a ne původcem jatek...

Byl jsem surově vhozen do ledové vody fantasy světa a dlouhou chvíli hrozilo že se utopím. Vyškrábal jsem se na břeh a dočetl Adepta do poslední stránky. Politické drama smíchané s magií, odehrávající se v děsivých kulisách, mě uchvátilo a možná trochu pobláznilo. Zvláštní chemie mezi postavami Rudnického a Samarina byla už jen třešinkou na tomto podivném fantasy dortu. Měl jsem držet dietu, ale ten dort jsem spořádal, a navzdory vlastní nadváze vyžaduji po autorovi přídavek.

Abrakadabra, vážení, právě jste dočetli další recenzi gospodina Klimeše. Doufám, že vaši další četbu budete volit opatrně. Tak zase někdy příště. Na přečtenou.

Hodnocení: 84 %