5 návratů do říší kouzel a kleteb: Říjnová pokračování romantasy sérií

Pojďme se tedy společně vydat do míst, kde se šeptá o kletbách, kde království zůstávají prokletá a trůny skrývají víc tajemství, než by kdokoli chtěl odhalit. Já osobně mám spadeno téměř na všechny. 

Kruté víly, pánové zla a magické intriky

První z nich, Kletba od Harper L. Woods (série Sabat kostí), je drsná, syrová a přitom až bolestně krásná. Vypráví o dívce, která se nebojí čelit svému osudu, i když to znamená rozbít všechna pravidla, která kdy znala. Každé rozhodnutí má svou cenu a každé kouzlo nese stín. Je to příběh o tom, že i v temnotě lze najít světlo a že odvaha často začíná právě tam, kde končí naděje.

Pokud vás láká svět, kde jsou slova ostrá jako dýky a láska může být stejně nebezpečná jako moc, pak vás pohltí Království tak prokleté a prázdné, závěrečný díl duologie Království lží od Stacie Stark. Na dvoře prince „Krvežíznivce“ se šeptá o zradách, kletbách i poutech, která svazují silněji než magie. Každé gesto skrývá hrozbu, každý pohled znamená víc, než se zdá. Je to příběh plný napětí, kde se nenávist a touha neustále dotýkají.

Podobně opojný je Trůn tajemství, v němž nám Kerri Maniscalco představí dalšího z „Hříšných princů“. Gabriel Axton je nucen spolupracovat se svou největší rivalkou Adrianou Saint Lucentovou, která o něm touží napsat opravdu peprný článek a roznést ho, tak říkajíc, na kopytech novinařiny. Jenže, co čert nechtěl, tihle dva budou muset spojit síly a spolupracovat, jinak svět, jak ho znají, pohltí nevýslovná temnota.

Láska, která bolí, ale rozhodně stojí za to

Trochu jinou, tišší, ale stejně silnou notu přináší Bezradná – závěr trilogie Bezmocná, kterou má na svědomí Lauren Roberts. Autorka opět servíruje emočně nabitý příběh, v němž se Paedyn bude muset rozhodnout, zda dát všanc své srdce a sny, nebo obětovat blaho své země. Těžká morální dilemata jsou s touto sérií neodmyslitelně spjatá, stejně jako nádherné ořízky, a já už se nemůžu dočkat, s čím autorka vyrukuje. Raději si dopředu připravuji dostatečné zásoby čaje na dlouhé probdělé noci.

A nakonec Kletba pravé lásky (závěr trilogie Bylo nebylo jedno zlomené srdce) z pera úžasné Stephanie Garberové – kniha, která všechno uzavírá s dramatickou elegancí. Láska tu není záchranou, ale zkouškou. I ta nejčistší citová vazba může být prokletím, pokud se jí člověk poddá úplně. Je to příběh o křehkosti, o síle, o kráse, která bolí. Kniha, která připomíná, že milovat znamená riskovat – a že právě to dělá lásku skutečnou.

Tenhle příběh s pohádkovým nádechem slibuje velké rozuzlení a naplnění proroctví. Evangelína Ryšavá se vydala na Slovutný Sever hledat své „šťastně až na věky“, ale co když není vše takové, jak se zpočátku zdá? Co když za štěstí zaplatila mnohem vyšší cenu, než si je teď ochotna připustit? Láska je pomíjivá, ale osud – ten je s námi spjat navěky. Pro mě osobně je to knížka, kterou už od počátku roku netrpělivě vyhlížím. Svět Caravalu mi přirostl k srdci, a tak se do něj – jako Alenka do Říše divů – vždycky ráda vracím. Navíc kromě rozuzlení celé dějové linky čeká na čtenáře i speciální tematická záložka, a to je něco, co se prostě neodmítá!

Bonusový tip

Když romantika ustoupí krvi a stínům

A nakonec si neodpustím přidat ještě jeden titul, který sice úplně nezapadá do romantasy, ale svou temnotou a emocemi by byla škoda ho vynechat. Říše prokletých od Jaye Kristoffa navazuje na veleúspěšnou Říši upírů a přináší pokračování, které všechno posouvá ještě dál - do větší brutality, větší krásy i většího zoufalství. Gabriel de León sice zachránil svatý grál před smrtí, ale naděje na konec nekonečné noci je ztracená. S tajemnou upírkou Liathe se vydává na cestu za prastarými Esani, aby zjistil, jak navždy zrušit dnesmrt. Jenže v patách mu jdou netvoři z krve Vossů, válka mezi Dyvoky i soumračnice z mrazivé Vysočiny - a každý krok ho přibližuje nejen k pravdě, ale i k šílenství.

Kristoff znovu potvrzuje, že patří mezi mistry epické fantasy: jeho svět je temný, krutý a přitom neuvěřitelně živý. V Říši prokletých se střetává lyrická poezie s krví, humor s tragédií a lidskost s monstrem v nás. Postavy nejsou svými činy dokonalé, a právě proto působí tak skutečně. Čtenář s nimi sdílí bolest, zoufalství i jiskřičku naděje, která odmítá zhasnout. Je to čtení, které vás vyždímá - a přesto budete chtít víc. Temné, syrové, nádherné. Ideální na dlouhé podzimní noci.

Závěr

Podzimní čtení má zvláštní kouzlo. Venku se stmívá, vítr se opírá do oken a my se uchylujeme do světů, které jsou sice vymyšlené, ale přesto se v nich poznáváme. V těchto příbězích se romantika snoubí s temnotou, bolest se mění v sílu a každá stránka nás učí, že i ve stínu může vyrůst něco nádherného. Tak si uvařte čaj, zabalte se do deky a nechte se unášet – protože právě teď je ideální čas na příběhy, které se nebojí být trochu kruté, ale o krásnější.