Nažluto – Originální thriller poodhaluje zákulisí současného knižního průmyslu | RECENZE

Podvodnice, nebo oběť?

June Hayward a Athena Liu vystudovaly stejnou školu, pojila je stejná láska ke psaní, a dokonce jim ve stejném roce vyšla i jejich prvotina. Docela dobře si rozuměly a chvíli se dokonce zdálo, že jejich hvězda slávy bude stoupat na nebe zároveň. Jenže chyba lávky.

Zatímco Asioameričanka Athena se stala masově prodávanou a uznávanou autorkou, Junina kniha zapadla a nikdo o ni nejeví zájem. Jenže kdo by taky chtěl v dnešní době číst o obyčejné bělošce, že? V June tak pomalu klíčí semínko závisti, a když se později stane svědkem Atheniny bizarní smrti, rozhodne se popadnout příležitost za pačesy a ukradne Athenin čerstvě dopsaný rukopis – experimentální historický román o osudech čínských dělníků v řadách britské armády za první světové války. Úspěch na sebe nenechá dlouho čekat, ale brzy na to se začínají vynořovat domněnky o tom, že Junino dílo by možná nemuselo být tak úplně její. Zdá se, že Athenin duch ani zdaleka zatím nehodlá odejít.

Nažluto

Připadám si jako mrcha, když to říkám, ale tak důležitá pro mě zase nebyla a v mém životě po ní nezůstala díra, které se teď budu muset vyhýbat.

Barva kůže jako základ úspěchu

Jelikož se svými předchozími knihami R. F. Kuang zařadila mezi mé oblíbené autorky, byla jsem na její nejnovější počin velice zvědavá. Navíc jsem jako správný knihomol samozřejmě zatoužila nahlédnout pod pokličku současného knižního průmyslu. A po dočtení nemohu jinak než být opět nadšená.

Nejlepší je ukrýt lež všem na očích.

Nažluto je román psaný v ich-formě a staví na perspektivě nespolehlivého vypravěče. Díky tomu dostanete naprosto otevřenou zpověď hlavní hrdinky June, ale zároveň si nikdy nebudete jisti, do jaké míry je její úhel pohledu vůbec pravdivý. June je frustrovaná, nejistá a snaží se své činy sama před sebou obhájit. Pravděpodobně s jejím počínáním často nebudete souhlasit, ale je těžké ji vyloženě nesnášet nebo jí alespoň občas nedržet palce. Ať už si na June uděláte jakýkoli názor, stejně se jedná o neskutečně pohlcující a napínavé čtení, kdy nebudete chtít dělat nic jiného než otáčet jednu stránku za druhou.

Ale vtip je v tom, že nikdy nikdo nepochopí, kolik jsem tomu románu dala.

Co všechno jsou lidé ochotni udělat pro slávu? Kde vlastně leží hranice mezi tím, co je ještě v pořádku, a co už přes čáru? Jak dokážou úspěch ovlivnit sociální sítě? A jak velkou roli v dnešní době hraje barva kůže? Tohle všechno, ale i témata jako mentální zdraví, šikana nebo sebeláska autorka v Nažluto rozebírá, a k tomu si nevybíravým způsobem bere na paškál to, jak to vlastně chodí v dnešním knižním průmyslu. Je otázkou, do jaké míry je to samozřejmě pravdivé, ale je to rozhodně zajímavé téma k zamyšlení, pojaté neotřelým způsobem.

Na poměrně malém rozsahu se toho stane opravdu dost, takže moc prostoru na vydechnutí tu není. Příběh plagiátorky June, pronásledované duchem Atheny Liu nakonec vygraduje až k lehce filmovému závěru, což na někoho může působit až přehnaně. Mě ale tento tón docela bavil. Jedinou výtku mám k úplnému konci, který byl na můj vkus příliš otevřený a vyzněl tak nějak do ztracena, čímž se poněkud vytratila ta pečlivě vybudovaná atmosféra a napětí. S menším odstupem času ale přesto převládají hlavně pocity nadšení, což znamená jediné – Nažluto určitě doporučuji!