Zvrácený spisovatel a ještě zvrácenější literární postava - to je Irvine Welsh, autor románu Trainspotting se svým zvrhlým Terrym Juicem Lawsonem.
Irvine Welsh je autorem s osobitým stylem psaní, který ohromuje již přes dvacet let na knižní scéně. Jeho romány zaujmou především otrlé čtenáře, kteří se nevyhýbají černému humoru, realistickému zachycení skutečnosti a nechutným příběhům. Irvine by se dal přirovnat k jakési verzi novodobého Bukowského.
Irvine Welsh má sám s nezřízeným způsobem života bohaté zkušenosti. Střední školy nechal v 16 letech, zaměstnání střídal jako ponožky, potloukal se mezi potulnými punkovými hudebníky a ani drogy mu nebyly cizí.
Při svých návratech z Londýna, kde se snažil (neúspěšně) nastartovat svou hudební kariéru, potkával v rodném Edinburghu narkomany, lidi, se kterými se dříve znal. Ne zřídkakdy se stávalo, že se k němu dostala zpráva o úmrtí některého z nich. Edinburghské sídliště bylo plné smutných osudů. A právě tato skutečnost přiměla Irvina Welshe k sepsání svého prvního a dosud nejznámějšího díla Trainspotting.
Ten je plný jeho vlastních zkušeností s drogami a životem s lidmi, se kterými si neměl co říct, pokud nebyli všichni pod vlivem drogy. Černý humor je hlavní přísadou díla, díky němuž si ho oblíbily desetitisíce čtenářů a v roce 1996 také filmových diváků.
Renton: Tehdy nebo zhruba tehdy jsme Spud, Sick Boy a já udělali zdravý demokratický rozhodnutí vrátit se k heroinu, jak nejrychlejc to jde.
V roce 2001 spatřil světlo světa jeho román Lepidlo. Lepidlo jako symbol pouta přátelství mezi kamarády, jež pojila společná tajemství, společný odpor k některým lidem, k práci a také „láska“ k ženám.
Jedním z party přátel je Terry Juice Lawson – nevyléčitelný pobuda, sukničkář, násoska, pumpa sociálních dávek, dealer, příležitostný pornoherec...a rolí, které charakterizují jeho nemravnou osobnost, bychom našli mnohem více.
Menuju se Terry a sem sexholik.
Po vydání Lepidla následoval nečekaný úspěch a Terry Juice Lawson se okamžitě stal hvězdou a miláčkem čtenářů. Proto se s ním Irvine rozhodl vydat na další Slušnou jízdu.
Už jen výraz „Slušná“ k nám promlouvá s ironií a v témže duchu se nese i celý zbytek díla. Opět nechybí nechutné fórky, drogy a sex a charakteristický welshovský tón. O nemravnosti zde nebude nouze a nudit se nebudete ani na jediné stránce.
Tak se napudrujem a dáme whisky a Ronnie je zas při sobě a řiká: „Víte, tohle jsou věci, které člověka přimějí vážit si lidskýho života. Přemýšlel jsem, že bych přispěl na oběti Katriny v Newl Orleans, ale... ještě jsem nedostal od Boha žádné kladné znamená, které by říkalo, že to gesto mám udělat.“ ”Jakej, k*rva, hurikán, kámo,“ ukážu z vokna.
Náplň Terryho života je celkem pohoda. Vstane, toulá se ulicemi, tráví čas se svými přáteli, večer zajdou do klubu, a tak stále dokola. Občas se objeví nějaká větší akce, při které nebude o vzrušení nouze. Jenže pak nastane problém. Lékaři odhalí u Terryho nebezpečný zdravotní problém - nepravidelný srdeční tep.
„Takže je důležité, abyste si bral tyhle prášky a vynechal cokoliv, co by mohlo způsobovat stres. Žádný alkohol a zejména žádná sexuální aktivita.“ „COŽE?“ „Musím zdůraznit, že jakákoliv forma sexuálního vzrušení může být smrtelná.“
Jak se s tím Terry vyrovná? Zjistěte v nejnovějším románu Irvina Welshe - Slušná jízda.
Kniha může být nejlepším lékem na stonající srdce i duši
Máte rádi knihy o knihách? Líbila se vám Knihovna malých zázraků, Půlnoční knihovna nebo Knihonoš? Pak nám věřte, že si zamilujete i Dny v knihkupectví Morisaki!
