Irvine Welsh nám vrací milovaného Terryho "Juice" Lawsona v jeho další knize - Slušná jízda

Irvine Welsh je autorem s osobitým stylem psaní, který ohromuje již přes dvacet let na knižní scéně. Jeho romány zaujmou především otrlé čtenáře, kteří se nevyhýbají černému humoru, realistickému zachycení skutečnosti a nechutným příběhům. Irvine by se dal přirovnat k jakési verzi novodobého Bukowského.

Irvine Welsh má sám s nezřízeným způsobem života bohaté zkušenosti. Střední školy nechal v 16 letech, zaměstnání střídal jako ponožky, potloukal se mezi potulnými punkovými hudebníky a ani drogy mu nebyly cizí. 

Při svých návratech z Londýna, kde se snažil (neúspěšně) nastartovat svou hudební kariéru, potkával v rodném Edinburghu narkomany, lidi, se kterými se dříve znal. Ne zřídkakdy se stávalo, že se k němu dostala zpráva o úmrtí některého z nich. Edinburghské sídliště bylo plné smutných osudů. A právě tato skutečnost přiměla Irvina Welshe k sepsání svého prvního a dosud nejznámějšího díla Trainspotting. 

Ten je plný jeho vlastních zkušeností s drogami a životem s lidmi, se kterými si neměl co říct, pokud nebyli všichni pod vlivem drogy. Černý humor je hlavní přísadou díla, díky němuž si ho oblíbily desetitisíce čtenářů a v roce 1996 také filmových diváků.

Renton: Tehdy nebo zhruba tehdy jsme Spud, Sick Boy a já udělali zdravý demokratický rozhodnutí vrátit se k heroinu, jak nejrychlejc to jde.

V roce 2001 spatřil světlo světa jeho román Lepidlo. Lepidlo jako symbol pouta přátelství mezi kamarády, jež pojila společná tajemství, společný odpor k některým lidem, k práci a také „láska“ k ženám.

Jedním z party přátel je Terry Juice Lawson – nevyléčitelný pobuda, sukničkář, násoska, pumpa sociálních dávek, dealer, příležitostný pornoherec...a rolí, které charakterizují jeho nemravnou osobnost, bychom našli mnohem více.

Menuju se Terry a sem sexholik.

Po vydání Lepidla následoval nečekaný úspěch a Terry Juice Lawson se okamžitě stal hvězdou a miláčkem čtenářů. Proto se s ním Irvine rozhodl vydat na další Slušnou jízdu.

Už jen výraz „Slušná“ k nám promlouvá s ironií a v témže duchu se nese i celý zbytek díla. Opět nechybí nechutné fórky, drogy a sex a charakteristický welshovský tón. O nemravnosti zde nebude nouze a nudit se nebudete ani na jediné stránce.

Tak se napudrujem a dáme whisky a Ronnie je zas při sobě a řiká: „Víte, tohle jsou věci, které člověka přimějí vážit si lidskýho života. Přemýšlel jsem, že bych přispěl na oběti Katriny v Newl Orleans, ale... ještě jsem nedostal od Boha žádné kladné znamená, které by říkalo, že to gesto mám udělat.“
”Jakej, k*rva, hurikán, kámo,“ ukážu z vokna.

Náplň Terryho života je celkem pohoda. Vstane, toulá se ulicemi, tráví čas se svými přáteli, večer zajdou do klubu, a tak stále dokola. Občas se objeví nějaká větší akce, při které nebude o vzrušení nouze. Jenže pak nastane problém. Lékaři odhalí u Terryho nebezpečný zdravotní problém - nepravidelný srdeční tep.

„Takže je důležité, abyste si bral tyhle prášky a vynechal cokoliv, co by mohlo způsobovat stres. Žádný alkohol a zejména žádná sexuální aktivita.“
„COŽE?“
„Musím zdůraznit, že jakákoliv forma sexuálního vzrušení může být smrtelná.“

Jak se s tím Terry vyrovná? Zjistěte v nejnovějším románu Irvina Welshe - Slušná jízda.