Maminkám: 8 tipů na knížky k 1. narozeninám

Péťa říká první slova

S Péťou a jeho rodinkou se s Funíkem známe už asi půl roku z prvního dílu série Péťa se učí mluvit. Jelikož se nám oběma první díl moc líbil, druhý (a všechny ostatní) nám doma nesmí chybět. V knížce Péťa říká první slova prožijeme s hlavním hrdinou Péťou celý jeden den a slova typická pro den malého dítěte, které se učí mluvit (stejně jako Péťa) a může tak poznávat svět společně s ním. Péťa zatím zůstává mým číslem jedna!

Můj malý Bach

Funíkovo číslo jedna jsou zvukové knížky. Já ráda vybírám takové, které se dají poslouchat, takže jsou pro nás jasnou volbou knížky ze série Můj malý… Doma už máme Chopina a Zvířátka v klasické hudbě, a jsou to knížky, které u nás hrály každý den, dokud se jim nevybily baterie (vyměnitelné, naštěstí!). Vybrat další díly série nebylo úplně jednoduché, klidně bychom brali všechny :) Vítězem se nakonec stal Johann Sebastian Bach, jeden z největších hudebních velikánů. Doporučit ovšem můžu všechny, od té doby, co pak Funík i tancuje, je to obzvlášť sranda.

Kouzelné čtení (Albi): Zvířátka v ZOO

Kouzelnou tužku a Kouzelné čtení od Albi zná asi každý, kdo přichází do kontaktu s dětmi. Jedná se o interaktivní „mluvicí“ knížky pro děti, které jsou zaměřené na různá témata. Oficiálně jsou doporučené až od dvou let, ale mně se od kamarádky dostalo rady pořídit ji už dřív. Vybrali jsme tedy Zvířátka v ZOO (a jednu knížečku Zpívánek). Knížka je krásně ilustrovaná, obsahuje písničku, kvízy a povídání o zvířatech. Její prohlížení musí probíhat striktně pod dozorem rodiče, protože v našem případě by tužka nedopadla úplně dobře. Pokud s dětmi tedy chcete trávit čas u knížek, ale už nevíte, co jim k obrázkům povídat, pokud se chcete sami dozvědět novinky nebo si zazpívat, doporučuju Albi tužku jako společníka ke čtení (ale ideálně co nejmíň jako náhradu rodiče).

Posuň a najdi

Série leporel Posuň a najdi je určena nejmenším čtenářům. Jak už název napovídá, jedná se o leporela s posuvnými prvky na každé stránce, kde mohou děti hledat ukrytá zvířátka. Leporela nejsou velká, mají opravdu tlusté stránky, takže se dobře otáčí i malým ručkám a výsuvné prvky jdou dobře ovládat, takže to zvládne i roční děťátko. Pan Funík prozatím spíš okénka zatlačuje zpátky, ale určitě přijde brzy na to, jak je i vysunout. Tak jako tak ho posouvání opravdu baví.

MINIpedie: Objevujeme svět! Tělo

Další leporelo s posuvnými prvky, které se mi (nám) moc líbí, je asi všechno ze série MINIpedie. Momentálně nejzajímavější mi přišlo téma lidského těla. Pohyblivých prvků je v těchto knížkách víc - vysouvání, tahání, otáčení. Malým dětem asi chvíli potrvá, než na to přijdou, ale sám výrobce uvádí doporučený věk od jednoho roku, a mně přijde super mezi první slůvka zařadit části těla. Při nákupu mě zaujala i reference na „montessori“ prvky, ale ty jsem tedy neobjevila. Ano, neděje se tam nic nereálného, ale kresby jako takové úplně realistické nejsou, což mi přijde celkem zásadní. Knížce to za mě nijak neubírá na zábavnosti ani zajímavosti, ale tohle označení bych asi vynechala.

Učíme se: Barvy

Kdybych měla vybrat knížku, která naopak montessori zásadu reálnosti splňuje, je to tato, nebo tedy celá série Učíme se. Knížky jsou sice ilustrované, ale obrázky v nich jsou realistické a dokonce konkrétní pro naši zemi. U modré barvy můžete vidět modrý vagon českých drah, u červené zase krásné hasičské auto. Ilustrace jsou prostě a jednoduše nádherné nejen v díle zaměřeném na barvy, ale i na první slova. Tyhle knížky jsou jedny z mých nejoblíbenějších, i když pan Funík k nim ještě cestu úplně nenašel.

Pašík Vašík už nenosí plenky

Krásný příběh o odplenkování, který mě dojal skoro až k slzám (což svádím na hormony). Určený je dětem od dvou let, ale seznámení s konceptem nočníku či záchoda podle mě může proběhnout i dříve. Zvlášť pokud vaše dítko odmítá nosit plenky. O čem je tento příběh? Vašík ještě nosí plenku, ale zjistí, že jeho kamarádka Lala už ne, a navíc díky tomu dokáže rychleji běhat. Vašík se rozhodne, že to musí taky vyzkoušet, ale neví, jak má poznat, že se mu chce čůrat. Cestou učení samozřejmě přijdou i nezdary, ale nakonec se Vašík na záchod chodit naučí. A o to jde!

Podívej se, jak rostou: Mazlíčci

Další knížky, které by se hrdě mohla hlásit k prvkům montessori, patří do série Podívej se, jak rostou. V knize Mazlíčci jsou zobrazena domácí zvířátka na fotografiích znázorňujících jejich vývoj od narození až do dospělosti (nebo téměř dospělosti). Jediný nedostatek je ten, že se nejedná o leporela, ale knihy s klasickými stránkami, ale zatím nedošlo k žádné nechtěné nehodě. Na seznamu přání máme určitě i další díly série.