Recenze na knihu
Gottwaldova mumie Lucie Hlavinková

Tuto knížku chcete číst, věřte mi ;-) Autorka svým osobitým stylem a způsobem zasadila (zatím) poslední román do 50. let v Československu a do absurdního světa, který probíhá za zdmi Mauzolea Klementa Gottwalda na Vítkově. Ústřední postavou celé knihy je mladá vdova Iška, která v tomto mauzoleu "může" pracovat jako uklízečka. Sledujeme její životní osud, který ji tzv. "naložil". Stránky vám opravdu budou ubíhat po rukama, protože Iška (alespoň mě) se mi promítala před očima a měla jsem pocit, že čtu o skutečné historické osobě. Iška je sice fiktivní postavou, ale v románu najdeme i velmi dobře zpracovaná historická fakta (i klepy) právě o celé instituci - mauzoleu i jejich zaměstnancích, především také o samotném sarkofágu Gottwalda. Kniha je velmi čtivá, má spád a působí velmi opravdově, je plná emotivních lidských okamžiků a já si její čtení nadmíru užila a doporučuji k přečtení tedy i vám.

Historický román o mladé vdově Išce. Přes známé kontakty svého strýce získává byt v Praze u jedné staré paní. Se svým synkem tak získává cennou osobu. Najdou k sobě přátelství, Emilka se stává pro neúplnou rodinu něco jako babička. Odpovídá na všetečné Josífkovy otázky, věnuje se mu, hlídá ho. Iška tak může chodit tajně uklízet do mauzolea na Vítkově, hlídat Gottwaldovu mumii. Její práce je tajná a udržet lidskou schránku stojí stát nemalé peníze. Díky Išce se dozvídáme kus české historie čtivou formou. Vylíčena tehdejší doba 50 let ve své nezkreslené kráse. Doba soudruhů, známostí, Iška má spoustu dalších problémů k řešení. Jako samoživitelka to nemá vůbec lehké. Ani na chvíli si nemůže vydechnout. Její příběh zhltnete na jeden zátah. Doslova. Miluju autorčin styl psaní, její psychologii postav, nastudovanou minulost, úplně vidím některé momenty z života komunistů, strach z té doby obyčejným lidem, kteří se báli říci slovíčko proti vládě, aby je to nestálo svobodu. Povedené dílo.

Iška, mladá vdova a maminka malého chlapce, začíná pracovat jako uklízečka v Mauzoleu Klementa Gottwalda, kde se mnoho lidí stará o to, aby nabalzamované tělo mrtvého prezidenta vydrželo navěky. Pak tu máme Išky osobní život, který se pomalu ale jistě hroutí. Knihy od Lucie Hlavinkové mám moc ráda, je tedy jasné, že jsem si její novinku potřebovala hned přečíst. A jako obvykle, jsem nadšená! Kniha nám ukazuje dobu, kdy byli u moci komunisté, země byla ovládaná Sovětským svazem a děly se u nás nepochopitelné věci. Třeba právě přehnaná péče o mrtvého prezidenta. Při čtení budete nevěřícně kroutit hlavou, co všechno u nás bylo možné. Kromě toho je tu však skvěle vykreslen život obyčejných lidí, jaké je trápily problémy a co jim naopak dělalo radost v tehdejší nelehké době. Avšak mnohé, co v příběhu Iška prožívá, jsou takové situace, které jsou aktuální i v dnešním světě. První polovina knihy mi přišla trošku pomalejší, pak už jsem se nemohla od knihy odtrhnout. Išku jsem si zamilovala, fandila jsem ji a přála jsem si, aby vše dobře dopadlo. Klidně bych ještě pár stránek přidala, nechtělo se mi s hlavními hrdiny loučit.